< Job 32 >

1 Alors ces trois hommes cessèrent de répondre à Job, parce qu'il se croyait un homme juste.
A když přestali ti tři muži odpovídati Jobovi, proto že se spravedlivý sobě zdál,
2 Et Elihu fils de Barakéel, Buzite, de la famille de Ram, fut embrasé de colère contre Job, parce qu'il se justifiait plus qu'il [ne justifiait] Dieu.
Tedy rozpáliv se hněvem Elihu, syn Barachele Buzitského z rodu Syrského, na Joba, rozhněval se, proto že spravedlivější pravil býti duši svou nad Boha.
3 Sa colère fut aussi embrasée contre ses trois amis, parce qu'ils n'avaient pas trouvé de quoi répondre, et toutefois ils avaient condamné Job.
Ano i na ty tři z přátel jeho roznítil se hněv jeho, proto že nenalézajíce odpovědi, však potupovali Joba.
4 Or Elihu avait attendu que Job eût parlé, à cause qu'ils étaient tous plus âgés que lui.
Nebo Elihu očekával na Joba a na ně s řečí, proto že starší byli věkem než on.
5 Mais Elihu voyant qu'il n'y avait aucune réponse dans la bouche de ces trois hommes, il fut embrasé de colère.
Ale vida Elihu, že nebylo žádné odpovědi v ústech těch tří mužů, zažhl se v hněvě svém.
6 C'est pourquoi Elihu fils de Barakéel Buzite prit la parole, et dit: Je suis moins âgé que vous, et vous êtes fort vieux; c'est pourquoi j'ai eu peur et j'ai craint de vous dire mon avis.
I mluvil Elihu syn Barachele Buzitského, řka: Já jsem nejmladší, vy pak jste starci, pročež ostýchaje se, nesměl jsem vám oznámiti zdání svého.
7 Je disais [en moi-même]; les jours parleront, et le grand nombre des années fera connaître la sagesse.
Myslil jsem: Staří mluviti budou, a mnoho let mající v známost uvedou moudrost.
8 L'esprit est bien en l'homme, mais c'est l'inspiration du Tout-puissant qui les rend intelligents.
Ale vidím, že Duch Boží v člověku a nadšení Všemohoucího činí lidi rozumné.
9 Les grands ne sont pas [toujours] sages, et les anciens n'entendent pas [toujours] le droit.
Slavní ne vždycky jsou moudří, aniž starci vždycky rozumějí soudu.
10 C'est pourquoi je dis: Ecoute-moi, et je dirai aussi mon avis.
A protož pravím: Poslouchejte mne, oznámím i já také zdání své.
11 Voici, j'ai attendu que vous eussiez parlé; j'ai prêté l'oreille à tout ce que vous avez voulu faire entendre, jusqu'à ce que vous avez eu examiné les discours.
Aj, očekával jsem na slova vaše, poslouchal jsem důvodů vašich dotud, dokudž jste vyhledávali řeči,
12 Je vous ai, dis-je, bien considérés, et voilà, il n'y a pas un de vous qui ait convaincu Job, et qui ait répondu à ses discours.
A bedlivě vás soudě, spatřil jsem, že žádného není, kdo by Joba přemohl, není z vás žádného, ješto by odpovídal řečem jeho.
13 Afin qu'il ne vous arrive pas de dire: Nous avons trouvé la sagesse; [savoir], que c'est le [Dieu] Fort qui le poursuit, et non point un homme.
Ale díte snad: Nalezli jsme moudrost, Bůh silný stihá jej, ne člověk.
14 Or [comme] ce n'est pas contre moi qu'il a arrangé ses discours, ce ne sera pas aussi selon vos paroles, que je lui répondrai.
Odpovím: Ač Job neobracel proti mně řeči, a však slovy vašimi nebudu jemu odpovídati.
15 Ils ont été étonnés, ils n'ont plus rien répondu, on leur a fait perdre la parole.
Bojí se, neodpovídají více, zavrhli od sebe slova.
16 Et j'ai attendu jusqu'à ce qu'ils n'ont plus rien dit; car ils sont demeurés muets, et ils n'ont plus répliqué;
Čekal jsem zajisté, však poněvadž nemluví, ale mlčí, a neodpovídají více,
17 Je répondrai [donc] pour moi et je dirai mon avis.
Odpovím i já také za sebe, oznámím zdání své i já.
18 Car je suis gros de parler, et l'esprit dont je me sens rempli, me presse.
Nebo pln jsem řečí, těsno ve mně duchu života mého.
19 Voici, mon ventre est comme [un vaisseau] de vin qui n'a point d'air; et il crèverait comme des vaisseaux neufs.
Aj, břicho mé jest jako mest nemající průduchu, jako sudové noví rozpuklo by se.
20 Je parlerai donc, et je me mettrai au large; j'ouvrirai mes lèvres, et je répondrai.
Mluviti budu, a vydchnu sobě, otevru rty své, a odpovídati budu.
21 A Dieu ne plaise que j'aie acception des personnes, je n'userai point de mots couverts en parlant à un homme.
Nebuduť pak šetřiti osoby žádného, a k člověku bez proměňování jména mluviti budu.
22 Car je ne sais point user de mots couverts; celui qui m'a fait m'enlèverait tout aussitôt.
Nebo neumím jmen proměňovati, nebo tudíž by mne zachvátil stvořitel můj.

< Job 32 >