Job 27
1 Et Job continuant reprit son discours sentencieux, et dit:
Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
2 Le [Dieu] Fort, qui a mis mon droit à l'écart, et le Tout-puissant qui a rempli mon âme d'amertume, est vivant,
Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
3 Que tout le temps qu'il y aura du souffle en moi, et que l'Esprit de Dieu sera dans mes narines,
Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
4 Mes lèvres ne prononceront rien d'injuste, et ma langue ne dira point de chose fausse.
Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
5 A Dieu ne plaise que je vous reconnaisse pour justes! tant que je vivrai je n'abandonnerai point mon intégrité.
Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
6 J'ai conservé ma justice, et je ne l'abandonnerai point; et mon cœur ne me reprochera rien en mes jours.
Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
7 Qu'il en soit de mon ennemi comme du méchant; et de celui qui se lève contre moi, comme de l'injuste!
Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
8 Car quelle sera l'attente de l'hypocrite, lorsque Dieu lui arrachera son âme, s'il s'est adonné à commettre des extorsions?
Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
9 Le [Dieu] Fort entendra-t-il ses cris, quand la calamité viendra sur lui?
Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
10 Trouvera-t-il son plaisir dans le Tout-puissant? Invoquera-t-il Dieu en tout temps?
Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
11 Je vous enseignerai les œuvres du [Dieu] Fort, et je ne vous cacherai point ce qui [est] par-devers le Tout-puissant.
Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
12 Voilà, vous avez tous vu [ces choses], et comment vous laissez-vous [ainsi] aller à des pensées vaines?
Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
13 Ce sera ici la portion de l'homme méchant, que le [Dieu] Fort lui réserve, et l'héritage que les violents reçoivent du Tout-puissant;
Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
14 Si ses enfants sont multipliés, ce sera pour l'épée; et sa postérité n'aura pas même assez de pain.
Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
15 Ceux qui resteront seront bien ensevelis après leur mort, mais leurs veuves ne les pleureront point.
Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
16 Quand il entasserait l'argent comme la poussière, et qu'il entasserait des habits comme on amasse de la boue,
Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
17 Il les entassera, mais le juste s'en vêtira, et l'innocent partagera l'argent.
Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
18 Il s'est bâti une maison comme la teigne, et comme le gardien des vignes bâtit sa cabane.
Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
19 Le riche tombera, et il ne sera point relevé; il ouvrira ses yeux, et il ne trouvera rien.
Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
20 Les frayeurs l'atteindront comme des eaux; le tourbillon l'enlèvera de nuit.
Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
21 Le vent d'Orient l'emportera, et il s'en ira; il l'enlèvera, dis-je, de sa place comme un tourbillon.
Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
22 Le Tout-puissant se jettera sur lui, et ne l'épargnera point; [et étant poursuivi] par sa main, il ne cessera de fuir.
Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
23 On battra des mains contre lui, et on sifflera contre lui du lieu qu'il occupait.
Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.
