Cantiques 1
1 Cantique des cantiques, de Salomon.
Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.
2 Qu’il me baise des baisers de sa bouche! Car ton amour vaut mieux que le vin,
Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
3 Tes parfums ont une odeur suave; Ton nom est un parfum qui se répand; C’est pourquoi les jeunes filles t’aiment.
Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
4 Entraîne-moi après toi! Nous courrons! Le roi m’introduit dans ses appartements… Nous nous égaierons, nous nous réjouirons à cause de toi; Nous célébrerons ton amour plus que le vin. C’est avec raison que l’on t’aime.
Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
5 Je suis noire, mais je suis belle, filles de Jérusalem, Comme les tentes de Kédar, comme les pavillons de Salomon.
Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
6 Ne prenez pas garde à mon teint noir: C’est le soleil qui m’a brûlée. Les fils de ma mère se sont irrités contre moi, Ils m’ont faite gardienne des vignes. Ma vigne, à moi, je ne l’ai pas gardée.
Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
7 Dis-moi, ô toi que mon cœur aime, Où tu fais paître tes brebis, Où tu les fais reposer à midi; Car pourquoi serais-je comme une égarée Près des troupeaux de tes compagnons?
Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
8 Si tu ne le sais pas, ô la plus belle des femmes, Sors sur les traces des brebis, Et fais paître tes chevreaux Près des demeures des bergers.
Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
9 A ma jument qu’on attelle aux chars de Pharaon Je te compare, ô mon amie.
Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
10 Tes joues sont belles au milieu des colliers, Ton cou est beau au milieu des rangées de perles.
Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
11 Nous te ferons des colliers d’or, Avec des points d’argent.
Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
12 Tandis que le roi est dans son entourage, Mon nard exhale son parfum.
Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
13 Mon bien-aimé est pour moi un bouquet de myrrhe, Qui repose entre mes seins.
Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
14 Mon bien-aimé est pour moi une grappe de troëne Des vignes d’En-Guédi.
Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
15 Que tu es belle, mon amie, que tu es belle! Tes yeux sont des colombes.
Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
16 Que tu es beau, mon bien-aimé, que tu es aimable! Notre lit, c’est la verdure.
Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
17 Les solives de nos maisons sont des cèdres, Nos lambris sont des cyprès.
Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.
