Psaumes 2

1 Pourquoi ce tumulte parmi les nations, Ces vaines pensées parmi les peuples?

Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?

2 Pourquoi les rois de la terre se soulèvent-ils Et les princes se liguent-ils avec eux Contre l’Éternel et contre son oint?

Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,

3 Brisons leurs liens, Délivrons-nous de leurs chaînes!

Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.

4 Celui qui siège dans les cieux rit, Le Seigneur se moque d’eux.

Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.

5 Puis il leur parle dans sa colère, Il les épouvante dans sa fureur:

Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:

6 C’est moi qui ai oint mon roi Sur Sion, ma montagne sainte!

Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.

7 Je publierai le décret; L’Éternel m’a dit: Tu es mon fils! Je t’ai engendré aujourd’hui.

Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.

8 Demande-moi et je te donnerai les nations pour héritage, Les extrémités de la terre pour possession;

Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.

9 Tu les briseras avec une verge de fer, Tu les briseras comme le vase d’un potier.

Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.

10 Et maintenant, rois, conduisez-vous avec sagesse! Juges de la terre, recevez instruction!

A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.

11 Servez l’Éternel avec crainte, Et réjouissez-vous avec tremblement.

Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.

12 Baisez le fils, de peur qu’il ne s’irrite, Et que vous ne périssiez dans votre voie, Car sa colère est prompte à s’enflammer. Heureux tous ceux qui se confient en lui!

Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.