Psaumes 18
1 Au chef des chantres. Du serviteur de l’Éternel, de David, qui adressa à l’Éternel les paroles de ce cantique, lorsque l’Éternel l’eut délivré de la main de tous ses ennemis et de la main de Saül. Il dit: Je t’aime, ô Éternel, ma force!
Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl: Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.
2 Éternel, mon rocher, ma forteresse, mon libérateur! Mon Dieu, mon rocher, où je trouve un abri! Mon bouclier, la force qui me sauve, ma haute retraite!
Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.
3 Je m’écrie: Loué soit l’Éternel! Et je suis délivré de mes ennemis.
Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.
4 Les liens de la mort m’avaient environné, Et les torrents de la destruction m’avaient épouvanté;
Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.
Bylyť jsou mne obklíčily bolesti hrobu, osídla smrti zachvátila mne. (Sheol h7585)
6 Dans ma détresse, j’ai invoqué l’Éternel, J’ai crié à mon Dieu; De son palais, il a entendu ma voix, Et mon cri est parvenu devant lui à ses oreilles.
V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.
7 La terre fut ébranlée et trembla, Les fondements des montagnes frémirent, Et ils furent ébranlés, parce qu’il était irrité.
Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
8 Il s’élevait de la fumée dans ses narines, Et un feu dévorant sortait de sa bouche: Il en jaillissait des charbons embrasés.
Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.
9 Il abaissa les cieux, et il descendit: Il y avait une épaisse nuée sous ses pieds.
Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
10 Il était monté sur un chérubin, et il volait, Il planait sur les ailes du vent.
A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.
11 Il faisait des ténèbres sa retraite, sa tente autour de lui, Il était enveloppé des eaux obscures et de sombres nuages.
Udělal sobě z temností skrýši, vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.
12 De la splendeur qui le précédait s’échappaient les nuées, Lançant de la grêle et des charbons de feu.
Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.
13 L’Éternel tonna dans les cieux, Le Très-Haut fit retentir sa voix, Avec la grêle et les charbons de feu.
I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.
14 Il lança ses flèches et dispersa mes ennemis, Il multiplia les coups de la foudre et les mit en déroute.
Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.
15 Le lit des eaux apparut, Les fondements du monde furent découverts, Par ta menace, ô Éternel! Par le bruit du souffle de tes narines.
I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.
16 Il étendit sa main d’en haut, il me saisit, Il me retira des grandes eaux;
Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.
17 Il me délivra de mon adversaire puissant, De mes ennemis qui étaient plus forts que moi.
Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
18 Ils m’avaient surpris au jour de ma détresse; Mais l’Éternel fut mon appui.
Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
19 Il m’a mis au large, Il m’a sauvé, parce qu’il m’aime.
Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.
20 L’Éternel m’a traité selon ma droiture, Il m’a rendu selon la pureté de mes mains;
Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.
21 Car j’ai observé les voies de l’Éternel, Et je n’ai point été coupable envers mon Dieu.
Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
22 Toutes ses ordonnances ont été devant moi, Et je ne me suis point écarté de ses lois.
Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.
23 J’ai été sans reproche envers lui, Et je me suis tenu en garde contre mon iniquité.
Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.
24 Aussi l’Éternel m’a rendu selon ma droiture, Selon la pureté de mes mains devant ses yeux.
Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.
25 Avec celui qui est bon tu te montres bon, Avec l’homme droit tu agis selon la droiture,
Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.
26 Avec celui qui est pur tu te montres pur, Et avec le pervers tu agis selon sa perversité.
K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
27 Tu sauves le peuple qui s’humilie, Et tu abaisses les regards hautains.
Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.
28 Oui, tu fais briller ma lumière; L’Éternel, mon Dieu, éclaire mes ténèbres.
Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.
29 Avec toi je me précipite sur une troupe en armes, Avec mon Dieu je franchis une muraille.
Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.
30 Les voies de Dieu sont parfaites, La parole de l’Éternel est éprouvée; Il est un bouclier pour tous ceux qui se confient en lui.
Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.
31 Car qui est Dieu, si ce n’est l’Éternel; Et qui est un rocher, si ce n’est notre Dieu?
Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?
32 C’est Dieu qui me ceint de force, Et qui me conduit dans la voie droite.
Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.
33 Il rend mes pieds semblables à ceux des biches, Et il me place sur mes lieux élevés.
Èiní nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.
34 Il exerce mes mains au combat, Et mes bras tendent l’arc d’airain.
Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.
35 Tu me donnes le bouclier de ton salut, Ta droite me soutient, Et je deviens grand par ta bonté.
Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.
36 Tu élargis le chemin sous mes pas, Et mes pieds ne chancellent point.
Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.
37 Je poursuis mes ennemis, je les atteins, Et je ne reviens pas avant de les avoir anéantis.
Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.
38 Je les brise, et ils ne peuvent se relever; Ils tombent sous mes pieds.
Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.
39 Tu me ceins de force pour le combat, Tu fais plier sous moi mes adversaires.
Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.
40 Tu fais tourner le dos à mes ennemis devant moi, Et j’extermine ceux qui me haïssent.
Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.
41 Ils crient, et personne pour les sauver! Ils crient à l’Éternel, et il ne leur répond pas!
Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
42 Je les broie comme la poussière qu’emporte le vent, Je les foule comme la boue des rues.
I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.
43 Tu me délivres des dissensions du peuple; Tu me mets à la tête des nations; Un peuple que je ne connaissais pas m’est asservi.
Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.
44 Ils m’obéissent au premier ordre, Les fils de l’étranger me flattent;
Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.
45 Les fils de l’étranger sont en défaillance, Ils tremblent hors de leurs forteresses.
Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.
46 Vive l’Éternel, et béni soit mon rocher! Que le Dieu de mon salut soit exalté,
Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,
47 Le Dieu qui est mon vengeur, Qui m’assujettit les peuples,
Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.
48 Qui me délivre de mes ennemis! Tu m’élèves au-dessus de mes adversaires, Tu me sauves de l’homme violent.
Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.
49 C’est pourquoi je te louerai parmi les nations, ô Éternel! Et je chanterai à la gloire de ton nom.
A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati,
50 Il accorde de grandes délivrances à son roi, Et il fait miséricorde à son oint, A David, et à sa postérité, pour toujours.
Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
