Psaumes 119
1 Heureux ceux qui sont intègres dans leur voie, Qui marchent selon la loi de l’Éternel!
Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
2 Heureux ceux qui gardent ses préceptes, Qui le cherchent de tout leur cœur,
Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
3 Qui ne commettent point d’iniquité, Et qui marchent dans ses voies!
Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
4 Tu as prescrit tes ordonnances, Pour qu’on les observe avec soin.
Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
5 Puissent mes actions être bien réglées, Afin que je garde tes statuts!
Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
6 Alors je ne rougirai point, A la vue de tous tes commandements.
Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
7 Je te louerai dans la droiture de mon cœur, En apprenant les lois de ta justice.
Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
8 Je veux garder tes statuts: Ne m’abandonne pas entièrement!
Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
9 Comment le jeune homme rendra-t-il pur son sentier? En se dirigeant d’après ta parole.
Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
10 Je te cherche de tout mon cœur: Ne me laisse pas égarer loin de tes commandements!
Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
11 Je serre ta parole dans mon cœur, Afin de ne pas pécher contre toi.
V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
12 Béni sois-tu, ô Éternel! Enseigne-moi tes statuts!
Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
13 De mes lèvres j’énumère Toutes les sentences de ta bouche.
Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
14 Je me réjouis en suivant tes préceptes, Comme si je possédais tous les trésors.
Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
15 Je médite tes ordonnances, J’ai tes sentiers sous les yeux.
O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
16 Je fais mes délices de tes statuts, Je n’oublie point ta parole.
V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
17 Fais du bien à ton serviteur, pour que je vive Et que j’observe ta parole!
Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
18 Ouvre mes yeux, pour que je contemple Les merveilles de ta loi!
Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
19 Je suis un étranger sur la terre: Ne me cache pas tes commandements!
Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
20 Mon âme est brisée par le désir Qui toujours la porte vers tes lois.
Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
21 Tu menaces les orgueilleux, ces maudits, Qui s’égarent loin de tes commandements.
Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
22 Décharge-moi de l’opprobre et du mépris! Car j’observe tes préceptes.
Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
23 Des princes ont beau s’asseoir et parler contre moi, Ton serviteur médite tes statuts.
Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
24 Tes préceptes font mes délices, Ce sont mes conseillers.
Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
25 Mon âme est attachée à la poussière: Rends-moi la vie selon ta parole!
Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
26 Je raconte mes voies, et tu m’exauces: Enseigne-moi tes statuts!
Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
27 Fais-moi comprendre la voie de tes ordonnances, Et je méditerai sur tes merveilles!
Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
28 Mon âme pleure de chagrin: Relève-moi selon ta parole!
Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
29 Éloigne de moi la voie du mensonge, Et accorde-moi la grâce de suivre ta loi!
Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
30 Je choisis la voie de la vérité, Je place tes lois sous mes yeux.
Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
31 Je m’attache à tes préceptes: Éternel, ne me rends point confus!
Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
32 Je cours dans la voie de tes commandements, Car tu élargis mon cœur.
Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
33 Enseigne-moi, Éternel, la voie de tes statuts, Pour que je la retienne jusqu’à la fin!
He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
34 Donne-moi l’intelligence, pour que je garde ta loi Et que je l’observe de tout mon cœur!
Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
35 Conduis-moi dans le sentier de tes commandements! Car je l’aime.
Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
36 Incline mon cœur vers tes préceptes, Et non vers le gain!
Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
37 Détourne mes yeux de la vue des choses vaines, Fais-moi vivre dans ta voie!
Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
38 Accomplis envers ton serviteur ta promesse, Qui est pour ceux qui te craignent!
Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
39 Éloigne de moi l’opprobre que je redoute! Car tes jugements sont pleins de bonté.
Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
40 Voici, je désire pratiquer tes ordonnances: Fais-moi vivre dans ta justice!
Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
41 Éternel, que ta miséricorde vienne sur moi, Ton salut selon ta promesse!
Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
42 Et je pourrai répondre à celui qui m’outrage, Car je me confie en ta parole.
Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
43 N’ôte pas entièrement de ma bouche la parole de la vérité! Car j’espère en tes jugements.
A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
44 Je garderai ta loi constamment, A toujours et à perpétuité.
I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
45 Je marcherai au large, Car je recherche tes ordonnances.
A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
46 Je parlerai de tes préceptes devant les rois, Et je ne rougirai point.
Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
47 Je fais mes délices de tes commandements. Je les aime.
Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
48 Je lève mes mains vers tes commandements que j’aime, Et je veux méditer tes statuts.
Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
49 Souviens-toi de ta promesse à ton serviteur, Puisque tu m’as donné l’espérance!
Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
50 C’est ma consolation dans ma misère, Car ta promesse me rend la vie.
Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
51 Des orgueilleux me chargent de railleries; Je ne m’écarte point de ta loi.
Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
52 Je pense à tes jugements d’autrefois, ô Éternel! Et je me console.
Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
53 Une colère ardente me saisit à la vue des méchants Qui abandonnent ta loi.
Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
54 Tes statuts sont le sujet de mes cantiques, Dans la maison où je suis étranger.
Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
55 La nuit je me rappelle ton nom, ô Éternel! Et je garde ta loi.
Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
56 C’est là ce qui m’est propre, Car j’observe tes ordonnances.
Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
57 Ma part, ô Éternel! Je le dis, C’est de garder tes paroles.
Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
58 Je t’implore de tout mon cœur: Aie pitié de moi, selon ta promesse!
Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
59 Je réfléchis à mes voies, Et je dirige mes pieds vers tes préceptes.
Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
60 Je me hâte, je ne diffère point D’observer tes commandements.
Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
61 Les pièges des méchants m’environnent; Je n’oublie point ta loi.
Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
62 Au milieu de la nuit je me lève pour te louer, A cause des jugements de ta justice.
O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
63 Je suis l’ami de tous ceux qui te craignent, Et de ceux qui gardent tes ordonnances.
Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
64 La terre, ô Éternel! Est pleine de ta bonté; Enseigne-moi tes statuts!
Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
65 Tu fais du bien à ton serviteur, O Éternel! Selon ta promesse.
Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
66 Enseigne-moi le bon sens et l’intelligence! Car je crois à tes commandements.
Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
67 Avant d’avoir été humilié, je m’égarais; Maintenant j’observe ta parole.
Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
68 Tu es bon et bienfaisant; Enseigne-moi tes statuts!
Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
69 Des orgueilleux imaginent contre moi des faussetés; Moi, je garde de tout mon cœur tes ordonnances.
Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
70 Leur cœur est insensible comme la graisse; Moi, je fais mes délices de ta loi.
Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
71 Il m’est bon d’être humilié, Afin que j’apprenne tes statuts.
K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
72 Mieux vaut pour moi la loi de ta bouche Que mille objets d’or et d’argent.
Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
73 Tes mains m’ont créé, elles m’ont formé; Donne-moi l’intelligence, pour que j’apprenne tes commandements!
Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
74 Ceux qui te craignent me voient et se réjouissent, Car j’espère en tes promesses.
Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
75 Je sais, ô Éternel! Que tes jugements sont justes; C’est par fidélité que tu m’as humilié.
Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
76 Que ta bonté soit ma consolation, Comme tu l’as promis à ton serviteur!
Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
77 Que tes compassions viennent sur moi, pour que je vive! Car ta loi fait mes délices.
Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
78 Qu’ils soient confondus, les orgueilleux qui m’oppriment sans cause! Moi, je médite sur tes ordonnances.
Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
79 Qu’ils reviennent à moi, ceux qui te craignent, Et ceux qui connaissent tes préceptes!
Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
80 Que mon cœur soit sincère dans tes statuts, Afin que je ne sois pas couvert de honte!
Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
81 Mon âme languit après ton salut; J’espère en ta promesse.
Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
82 Mes yeux languissent après ta promesse; Je dis: Quand me consoleras-tu?
Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
83 Car je suis comme une outre dans la fumée; Je n’oublie point tes statuts.
Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
84 Quel est le nombre des jours de ton serviteur? Quand feras-tu justice de ceux qui me persécutent?
Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
85 Des orgueilleux creusent des fosses devant moi; Ils n’agissent point selon ta loi.
Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
86 Tous tes commandements ne sont que fidélité; Ils me persécutent sans cause: secours-moi!
Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
87 Ils ont failli me terrasser et m’anéantir; Et moi, je n’abandonne point tes ordonnances.
Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
88 Rends-moi la vie selon ta bonté, Afin que j’observe les préceptes de ta bouche!
Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
89 A toujours, ô Éternel! Ta parole subsiste dans les cieux.
Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
90 De génération en génération ta fidélité subsiste; Tu as fondé la terre, et elle demeure ferme.
Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
91 C’est d’après tes lois que tout subsiste aujourd’hui, Car toutes choses te sont assujetties.
Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
92 Si ta loi n’eût fait mes délices, J’eusse alors péri dans ma misère.
Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
93 Je n’oublierai jamais tes ordonnances, Car c’est par elles que tu me rends la vie.
Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
94 Je suis à toi: sauve-moi! Car je recherche tes ordonnances.
Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
95 Des méchants m’attendent pour me faire périr; Je suis attentif à tes préceptes.
Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
96 Je vois des bornes à tout ce qui est parfait: Tes commandements n’ont point de limite.
Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
97 Combien j’aime ta loi! Elle est tout le jour l’objet de ma méditation.
Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
98 Tes commandements me rendent plus sage que mes ennemis, Car je les ai toujours avec moi.
Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
99 Je suis plus instruit que tous mes maîtres, Car tes préceptes sont l’objet de ma méditation.
Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
100 J’ai plus d’intelligence que les vieillards, Car j’observe tes ordonnances.
I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
101 Je retiens mon pied loin de tout mauvais chemin, Afin de garder ta parole.
Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
102 Je ne m’écarte pas de tes lois, Car c’est toi qui m’enseignes.
Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
103 Que tes paroles sont douces à mon palais, Plus que le miel à ma bouche!
Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
104 Par tes ordonnances je deviens intelligent, Aussi je hais toute voie de mensonge.
Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
105 Ta parole est une lampe à mes pieds, Et une lumière sur mon sentier.
Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
106 Je jure, et je le tiendrai, D’observer les lois de ta justice.
Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
107 Je suis bien humilié: Éternel, rends-moi la vie selon ta parole!
Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
108 Agrée, ô Éternel! Les sentiments que ma bouche exprime, Et enseigne-moi tes lois!
Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
109 Ma vie est continuellement exposée, Et je n’oublie point ta loi.
Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
110 Des méchants me tendent des pièges, Et je ne m’égare pas loin de tes ordonnances.
Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
111 Tes préceptes sont pour toujours mon héritage, Car ils sont la joie de mon cœur.
Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
112 J’incline mon cœur à pratiquer tes statuts, Toujours, jusqu’à la fin.
Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
113 Je hais les hommes indécis, Et j’aime ta loi.
Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
114 Tu es mon asile et mon bouclier; J’espère en ta promesse.
Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
115 Éloignez-vous de moi, méchants, Afin que j’observe les commandements de mon Dieu!
Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
116 Soutiens-moi selon ta promesse, afin que je vive, Et ne me rends point confus dans mon espérance!
Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
117 Sois mon appui, pour que je sois sauvé, Et que je m’occupe sans cesse de tes statuts!
Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
118 Tu méprises tous ceux qui s’écartent de tes statuts, Car leur tromperie est sans effet.
Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
119 Tu enlèves comme de l’écume tous les méchants de la terre; C’est pourquoi j’aime tes préceptes.
Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
120 Ma chair frissonne de l’effroi que tu m’inspires, Et je crains tes jugements.
Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
121 J’observe la loi et la justice: Ne m’abandonne pas à mes oppresseurs!
Ajin Èiním soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
122 Prends sous ta garantie le bien de ton serviteur, Ne me laisse pas opprimer par des orgueilleux!
Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
123 Mes yeux languissent après ton salut, Et après la promesse de ta justice.
Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
124 Agis envers ton serviteur selon ta bonté, Et enseigne-moi tes statuts!
Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
125 Je suis ton serviteur: donne-moi l’intelligence, Pour que je connaisse tes préceptes!
Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
126 Il est temps que l’Éternel agisse: Ils transgressent ta loi.
Èasť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
127 C’est pourquoi j’aime tes commandements, Plus que l’or et que l’or fin;
Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
128 C’est pourquoi je trouve justes toutes tes ordonnances, Je hais toute voie de mensonge.
A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
129 Tes préceptes sont admirables: Aussi mon âme les observe.
Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
130 La révélation de tes paroles éclaire, Elle donne de l’intelligence aux simples.
Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
131 J’ouvre la bouche et je soupire, Car je suis avide de tes commandements.
Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
132 Tourne vers moi ta face, et aie pitié de moi, Selon ta coutume à l’égard de ceux qui aiment ton nom!
Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
133 Affermis mes pas dans ta parole, Et ne laisse aucune iniquité dominer sur moi!
Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
134 Délivre-moi de l’oppression des hommes, Afin que je garde tes ordonnances!
Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
135 Fais luire ta face sur ton serviteur, Et enseigne-moi tes statuts!
Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
136 Mes yeux répandent des torrents d’eaux, Parce qu’on n’observe point ta loi.
Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
137 Tu es juste, ô Éternel! Et tes jugements sont équitables;
Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
138 Tu fondes tes préceptes sur la justice Et sur la plus grande fidélité.
Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
139 Mon zèle me consume, Parce que mes adversaires oublient tes paroles.
Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
140 Ta parole est entièrement éprouvée, Et ton serviteur l’aime.
Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
141 Je suis petit et méprisé; Je n’oublie point tes ordonnances.
Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
142 Ta justice est une justice éternelle, Et ta loi est la vérité.
Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
143 La détresse et l’angoisse m’atteignent: Tes commandements font mes délices.
Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
144 Tes préceptes sont éternellement justes: Donne-moi l’intelligence, pour que je vive!
Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
145 Je t’invoque de tout mon cœur: exauce-moi, Éternel, Afin que je garde tes statuts!
Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
146 Je t’invoque: sauve-moi, Afin que j’observe tes préceptes!
K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
147 Je devance l’aurore et je crie; J’espère en tes promesses.
Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
148 Je devance les veilles et j’ouvre les yeux, Pour méditer ta parole.
Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
149 Écoute ma voix selon ta bonté! Rends-moi la vie selon ton jugement!
Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
150 Ils s’approchent, ceux qui poursuivent le crime, Ils s’éloignent de la loi.
Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
151 Tu es proche, ô Éternel! Et tous tes commandements sont la vérité.
Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
152 Dès longtemps je sais par tes préceptes Que tu les as établis pour toujours.
Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
153 Vois ma misère, et délivre-moi! Car je n’oublie point ta loi.
Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
154 Défends ma cause, et rachète-moi; Rends-moi la vie selon ta promesse!
Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
155 Le salut est loin des méchants, Car ils ne recherchent pas tes statuts.
Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
156 Tes compassions sont grandes, ô Éternel! Rends-moi la vie selon tes jugements!
Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
157 Mes persécuteurs et mes adversaires sont nombreux; Je ne m’écarte point de tes préceptes,
Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
158 Je vois avec dégoût des traîtres Qui n’observent pas ta parole.
Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
159 Considère que j’aime tes ordonnances: Éternel, rends-moi la vie selon ta bonté!
Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
160 Le fondement de ta parole est la vérité, Et toutes les lois de ta justice sont éternelles.
Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
161 Des princes me persécutent sans cause; Mais mon cœur ne tremble qu’à tes paroles.
Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
162 Je me réjouis de ta parole, Comme celui qui trouve un grand butin.
Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
163 Je hais, je déteste le mensonge; J’aime ta loi.
Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
164 Sept fois le jour je te célèbre, A cause des lois de ta justice.
Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
165 Il y a beaucoup de paix pour ceux qui aiment ta loi, Et il ne leur arrive aucun malheur.
Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
166 J’espère en ton salut, ô Éternel! Et je pratique tes commandements.
Očekávám na spasení tvé, Hospodine, a přikázaní tvá vykonávám.
167 Mon âme observe tes préceptes, Et je les aime beaucoup.
Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
168 Je garde tes ordonnances et tes préceptes, Car toutes mes voies sont devant toi.
Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
169 Que mon cri parvienne jusqu’à toi, ô Éternel! Donne-moi l’intelligence, selon ta promesse!
Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
170 Que ma supplication arrive jusqu’à toi! Délivre-moi, selon ta promesse!
Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
171 Que mes lèvres publient ta louange! Car tu m’enseignes tes statuts.
I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
172 Que ma langue chante ta parole! Car tous tes commandements sont justes.
Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
173 Que ta main me soit en aide! Car j’ai choisi tes ordonnances.
Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
174 Je soupire après ton salut, ô Éternel! Et ta loi fait mes délices.
Toužím po spasení tvém, Hospodine, a zákon tvůj jest rozkoš má.
175 Que mon âme vive et qu’elle te loue! Et que tes jugements me soutiennent!
Živa bude duše má, a bude tě chváliti, a soudové tvoji budou mi na pomoc.
176 Je suis errant comme une brebis perdue: cherche ton serviteur, Car je n’oublie point tes commandements.
Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.
