Proverbes 25
1 Voici encore des Proverbes de Salomon, recueillis par les gens d’Ézéchias, roi de Juda.
Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
2 La gloire de Dieu, c’est de cacher les choses; La gloire des rois, c’est de sonder les choses.
Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
3 Les cieux dans leur hauteur, la terre dans sa profondeur, Et le cœur des rois, sont impénétrables.
Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
4 Ote de l’argent les scories, Et il en sortira un vase pour le fondeur.
Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
5 Ote le méchant de devant le roi, Et son trône s’affermira par la justice.
Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
6 Ne t’élève pas devant le roi, Et ne prends pas la place des grands;
Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
7 Car il vaut mieux qu’on te dise: Monte-ici! Que si l’on t’abaisse devant le prince que tes yeux voient.
Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
8 Ne te hâte pas d’entrer en contestation, De peur qu’à la fin tu ne saches que faire, Lorsque ton prochain t’aura outragé.
Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
9 Défends ta cause contre ton prochain, Mais ne révèle pas le secret d’un autre,
Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
10 De peur qu’en l’apprenant il ne te couvre de honte, Et que ta mauvaise renommée ne s’efface pas.
Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
11 Comme des pommes d’or sur des ciselures d’argent, Ainsi est une parole dite à propos.
Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
12 Comme un anneau d’or et une parure d’or fin, Ainsi pour une oreille docile est le sage qui réprimande.
Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
13 Comme la fraîcheur de la neige au temps de la moisson, Ainsi est un messager fidèle pour celui qui l’envoie; Il restaure l’âme de son maître.
Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
14 Comme des nuages et du vent sans pluie, Ainsi est un homme se glorifiant à tort de ses libéralités.
Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
15 Par la lenteur à la colère on fléchit un prince, Et une langue douce peut briser des os.
Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
16 Si tu trouves du miel, n’en mange que ce qui te suffit, De peur que tu n’en sois rassasié et que tu ne le vomisses.
Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
17 Mets rarement le pied dans la maison de ton prochain, De peur qu’il ne soit rassasié de toi et qu’il ne te haïsse.
Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
18 Comme une massue, une épée et une flèche aiguë, Ainsi est un homme qui porte un faux témoignage contre son prochain.
Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
19 Comme une dent cassée et un pied qui chancelle, Ainsi est la confiance en un perfide au jour de la détresse.
Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
20 Oter son vêtement dans un jour froid, Répandre du vinaigre sur du nitre, C’est dire des chansons à un cœur attristé.
Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
21 Si ton ennemi a faim, donne-lui du pain à manger; S’il a soif, donne-lui de l’eau à boire.
Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
22 Car ce sont des charbons ardents que tu amasses sur sa tête, Et l’Éternel te récompensera.
Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
23 Le vent du nord enfante la pluie, Et la langue mystérieuse un visage irrité.
Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
24 Mieux vaut habiter à l’angle d’un toit, Que de partager la demeure d’une femme querelleuse.
Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
25 Comme de l’eau fraîche pour une personne fatiguée, Ainsi est une bonne nouvelle venant d’une terre lointaine.
Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
26 Comme une fontaine troublée et une source corrompue, Ainsi est le juste qui chancelle devant le méchant.
Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
27 Il n’est pas bon de manger beaucoup de miel, Mais rechercher la gloire des autres est un honneur.
Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
28 Comme une ville forcée et sans murailles, Ainsi est l’homme qui n’est pas maître de lui-même.
Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
