Proverbes 17
1 Mieux vaut un morceau de pain sec, avec la paix, Qu’une maison pleine de viandes, avec des querelles.
Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
2 Un serviteur prudent domine sur le fils qui fait honte, Et il aura part à l’héritage au milieu des frères.
Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
3 Le creuset est pour l’argent, et le fourneau pour l’or; Mais celui qui éprouve les cœurs, c’est l’Éternel.
Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
4 Le méchant est attentif à la lèvre inique, Le menteur prête l’oreille à la langue pernicieuse.
Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
5 Celui qui se moque du pauvre outrage celui qui l’a fait; Celui qui se réjouit d’un malheur ne restera pas impuni.
Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
6 Les enfants des enfants sont la couronne des vieillards, Et les pères sont la gloire de leurs enfants.
Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
7 Les paroles distinguées ne conviennent pas à un insensé; Combien moins à un noble les paroles mensongères!
Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
8 Les présents sont une pierre précieuse aux yeux de qui en reçoit; De quelque côté qu’ils se tournent, ils ont du succès.
Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
9 Celui qui couvre une faute cherche l’amour, Et celui qui la rappelle dans ses discours divise les amis.
Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
10 Une réprimande fait plus d’impression sur l’homme intelligent Que cent coups sur l’insensé.
Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
11 Le méchant ne cherche que révolte, Mais un messager cruel sera envoyé contre lui.
Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
12 Rencontre une ourse privée de ses petits, Plutôt qu’un insensé pendant sa folie.
Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
13 De celui qui rend le mal pour le bien Le mal ne quittera point la maison.
Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
14 Commencer une querelle, c’est ouvrir une digue; Avant que la dispute s’anime, retire-toi.
Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
15 Celui qui absout le coupable et celui qui condamne le juste Sont tous deux en abomination à l’Éternel.
Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
16 A quoi sert l’argent dans la main de l’insensé? A acheter la sagesse?… Mais il n’a point de sens.
K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
17 L’ami aime en tout temps, Et dans le malheur il se montre un frère.
Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
18 L’homme dépourvu de sens prend des engagements, Il cautionne son prochain.
Èlověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
19 Celui qui aime les querelles aime le péché; Celui qui élève sa porte cherche la ruine.
Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
20 Un cœur faux ne trouve pas le bonheur, Et celui dont la langue est perverse tombe dans le malheur.
Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
21 Celui qui donne naissance à un insensé aura du chagrin; Le père d’un fou ne peut pas se réjouir.
Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
22 Un cœur joyeux est un bon remède, Mais un esprit abattu dessèche les os.
Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
23 Le méchant accepte en secret des présents, Pour pervertir les voies de la justice.
Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
24 La sagesse est en face de l’homme intelligent, Mais les yeux de l’insensé sont à l’extrémité de la terre.
Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
25 Un fils insensé fait le chagrin de son père, Et l’amertume de celle qui l’a enfanté.
K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
26 Il n’est pas bon de condamner le juste à une amende, Ni de frapper les nobles à cause de leur droiture.
Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
27 Celui qui retient ses paroles connaît la science, Et celui qui a l’esprit calme est un homme intelligent.
Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
28 L’insensé même, quand il se tait, passe pour sage; Celui qui ferme ses lèvres est un homme intelligent.
Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
