Job 40
1 L’Éternel, s’adressant à Job, dit:
A tak odpovídaje Hospodin Jobovi, řekl:
2 Celui qui dispute contre le Tout-Puissant est-il convaincu? Celui qui conteste avec Dieu a-t-il une réplique à faire?
Zdali hádající se s Všemohoucím obviní jej? Kdo chce viniti Boha, nechť odpoví na to.
3 Job répondit à l’Éternel et dit:
Tehdy odpověděl Job Hospodinu a řekl:
4 Voici, je suis trop peu de chose; que te répliquerais-je? Je mets la main sur ma bouche.
Aj, chaternýť jsem, což bych odpovídal tobě? Ruku svou kladu na ústa svá.
5 J’ai parlé une fois, je ne répondrai plus; Deux fois, je n’ajouterai rien.
Jednou jsem mluvil, ale nebudu již odmlouvati, nýbrž i podruhé, ale nebudu více přidávati.
6 L’Éternel répondit à Job du milieu de la tempête et dit:
Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:
7 Ceins tes reins comme un vaillant homme; Je t’interrogerai, et tu m’instruiras.
Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
8 Anéantiras-tu jusqu’à ma justice? Me condamneras-tu pour te donner droit?
Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?
9 As-tu un bras comme celui de Dieu, Une voix tonnante comme la sienne?
Čili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?
10 Orne-toi de magnificence et de grandeur, Revêts-toi de splendeur et de gloire!
Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.
11 Répands les flots de ta colère, Et d’un regard abaisse les hautains!
Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.
12 D’un regard humilie les hautains, Écrase sur place les méchants,
Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.
13 Cache-les tous ensemble dans la poussière, Enferme leur front dans les ténèbres!
Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.
14 Alors je rends hommage A la puissance de ta droite.
A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.
15 Voici l’hippopotame, à qui j’ai donné la vie comme à toi! Il mange de l’herbe comme le bœuf.
Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.
16 Le voici! Sa force est dans ses reins, Et sa vigueur dans les muscles de son ventre;
Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.
17 Il plie sa queue aussi ferme qu’un cèdre; Les nerfs de ses cuisses sont entrelacés;
Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.
18 Ses os sont des tubes d’airain, Ses membres sont comme des barres de fer.
Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.
19 Il est la première des œuvres de Dieu; Celui qui l’a fait l’a pourvu d’un glaive.
Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.
20 Il trouve sa pâture dans les montagnes, Où se jouent toutes les bêtes des champs.
Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.
21 Il se couche sous les lotus, Au milieu des roseaux et des marécages;
V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.
22 Les lotus le couvrent de leur ombre, Les saules du torrent l’environnent.
Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.
23 Que le fleuve vienne à déborder, il ne s’enfuit pas: Que le Jourdain se précipite dans sa gueule, il reste calme.
Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.
24 Est-ce à force ouverte qu’on pourra le saisir? Est-ce au moyen de filets qu’on lui percera le nez?
Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?
