Psaumes 22

1 Jusqu'à la Fin, pour la prière du matin, psaume de David. Ô Dieu, ô mon Dieu, regarde-moi; pourquoi m'as-tu délaissé? la voix de mes péchés a fait fuir mon salut.

Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.

2 Ô mon Dieu, je crierai vers toi le jour, et tu ne m'exauceras point; je crierai la nuit, et ce n'est point folie à moi.

Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.

3 Mais toi, gloire d'Israël, tu résides au lieu saint.

Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.

4 Nos pères ont espéré en toi; ils ont espéré, et tu les as délivrés.

V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.

5 Ils ont crié vers toi, et ils ont été sauvés; ils ont espéré en toi, et n'ont point été confondus.

K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.

6 Mais moi je suis un ver de terre et non un homme; opprobre des hommes et mépris du peuple.

Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.

7 Tous ceux qui m'ont vu se sont moqués de moi; ils ont murmuré entre leurs lèvres, ils ont secoué la tête.

Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:

8 (Ils ont dit): Il a mis son espoir en Dieu, que le Seigneur le sauve; qu'il le délivre, puisqu'il se complaît en lui.

Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.

9 C'est toi, il est vrai, qui m'as tiré des entrailles de ma mère; et, à sa mamelle, j'espérais en toi.

Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.

10 Aussitôt sorti de son sein, j'ai été livré à toi; tu es mon Dieu dès le sein de ma mère.

Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.

11 Ne t'éloigne point de moi; car l'affliction est proche, et nul ne me porte secours.

Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.

12 Une multitude de jeunes taureaux m'investissent, des bœufs robustes m'ont entouré,

Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.

13 Et ont ouvert contre moi leur bouche, comme un lion ravisseur et rugissant.

Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.

14 Je me suis répandu comme de l'eau; tous mes os ont été dispersés; mon cœur dans ma poitrine est devenu comme de la cire liquide.

Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.

15 Ma force s'est desséchée comme la brique; ma langue s'est collée à mon palais, et tu m'as poussé dans la poussière de la mort.

Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.

16 Une multitude de chiens m'ont entouré; la synagogue des pervers m'assiège; ils m'ont percé les pieds et les mains,

Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.

17 Ils ont compté mes os; ils m'ont observé et surveillé.

Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.

18 Ils se sont partagé mes vêtements, et ils ont tiré ma robe au sort.

Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.

19 Et toi, ô Seigneur, n'éloigne pas de moi ton secours, songe à ma défense.

Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.

20 Délivre mon âme du glaive; délivre de la griffe des chiens mon unique.

Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.

21 Tire-moi de la gueule du lion, et sauve ma faiblesse de la corne des licornes.

Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.

22 Je célébrerai ton nom parmi mes frères; Je te chanterai au milieu de l'église.

I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:

23 Ô vous qui craignez le Seigneur, louez-le; et toi, peuple de Jacob, glorifie-le. Que toute la race d'Israël le craigne,

Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.

24 Parce qu'il n'a ni méprisé ni rebuté la prière des pauvres; parce qu'il n'a point détourné de moi son visage; parce qu'il m'a exaucé quand j'ai crié vers lui.

Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.

25 Tu seras ma louange dans la grande église; j'accomplirai mes vœux devant tous ceux qui te craignent.

O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.

26 Les pauvres mangeront, et ils seront rassasiés; et ceux qui cherchent le Seigneur le loueront; leurs cœurs vivront dans tous les siècles des siècles.

Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.

27 Et jusqu'aux confins de la terre on se souviendra du Seigneur; on se convertira à lui; toutes les tribus des Gentils se prosterneront devant lui pour l'adorer.

Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.

28 Car la royauté appartient au Seigneur; il régnera sur les nations.

Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.

29 Tous les riches de la terre ont mangé et adoré; tous ceux qui descendent en la terre tomberont devant lui. Que mon âme aussi vive pour lui,

Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.

30 Toute ma postérité le servira. La génération future sera annoncée au Seigneur;

Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.

31 On fera connaître sa justice au peuple qui doit naître, et que le Seigneur s'est préparé.

Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.