< Psaumes 109 >
1 Jusqu'à la Fin, psaume de David. Dieu, ne passe point ma louange sous silence;
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
2 car la bouche des pécheurs, la bouche des fourbes est ouverte contre moi.
Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
3 Ils ont parlé de moi avec une langue perfide; ils m'ont enveloppé de paroles de haine, et ils m'ont attaqué sans sujet.
A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
4 Au lieu de m'aimer, ils me calomnient; et moi je priais;
Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
5 Et ils m'ont rendu le mal pour le bien, la haine pour l'amitié.
Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
6 Établis sur mon ennemi un pécheur, et que le démon se tienne à sa droite.
Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
7 Lorsqu'on le jugera, qu'il s'en aille condamné, et que sa prière soit imputée à péché.
Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
8 Que ses jours soient abrégés, et qu'un autre reçoive sa dignité.
Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
9 Que ses fils deviennent orphelins, et sa femme veuve.
Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
10 Que ses enfants errent sans asile, qu'ils mendient, qu'ils soient chassés de leurs habitations.
Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
11 Qu'un usurier extorque tout son bien, et que des étrangers bâtissent sur ses travaux.
Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
12 Qu'il ne lui reste personne pour protecteur, personne qui ait pitié de ses orphelins.
Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
13 Que ses enfants aillent à leur perte, et qu'en une seule génération son nom soit effacé.
Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
14 Que le souvenir de l'iniquité de ses pères revive devant le Seigneur; et que le péché de sa mère ne soit point effacé.
Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
15 Qu'ils soient toujours devant le Seigneur, et que leur mémoire périsse sur la terre,
Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
16 En punition de ce qu'il n'a point songé à faire miséricorde,
Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
17 Et qu'il a poursuivi, pour le mettre à mort, un homme pauvre, mendiant, et plein de componction.
Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
18 Il a aimé la malédiction, et elle viendra sur lui; il n'a point désiré la bénédiction, et elle s'éloignera de lui. Il s'est revêtu de la malédiction comme d'une tunique, et elle a pénétré comme l'eau dans ses entrailles, comme l'huile dans ses os.
A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
19 Qu'elle soit pour lui comme le manteau dont il s'enveloppe, et comme la ceinture dont il est ceint toujours.
Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
20 Telle sera la peine de ceux qui me calomnient devant Dieu, et qui disent des méchancetés contre mon âme.
Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
21 Et toi, Seigneur, Seigneur, agis envers moi pour l'amour de ton nom; car ta miséricorde est douce. Protège-moi,
Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
22 Parce que je suis pauvre et nécessiteux, et que mon cœur est troublé au dedans de moi.
Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
23 Je m'en vais comme l'ombre quand elle décline, et j'ai été ballotté comme une nuée de sauterelles.
Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
24 Mes genoux ont été énervés par le jeûne, et ma chair s'est altérée, faute d'huile.
Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
25 Et moi, je suis devenu un opprobre pour mes ennemis; ils m'ont vu, et ont secoué la tête.
Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
26 Secours-moi, Seigneur mon Dieu, et sauve-moi selon ta miséricorde.
Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
27 Et qu'ils sachent que c'est ta main, que c'est toi, Seigneur, qui as agi.
Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
28 Ils maudiront, et tu béniras; que ceux qui m'attaqueront soient confondus, et ton serviteur sera réjoui.
Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
29 Que nos calomniateurs soient couverts de honte, et enveloppés de honte comme d'un double manteau.
Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
30 Je rendrai gloire au Seigneur de toute la force de ma bouche, et je le louerai au milieu de la multitude,
Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
31 Parce qu'il s'est placé à la droite du pauvre, pour me sauver de ceux qui persécutaient mon âme.
Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.