Psaumes 104
1 Psaume de David. O mon âme, bénis le Seigneur; Seigneur, ô mon Dieu, tu es très grand, tu es revêtu de gloire et de beauté.
Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
2 Tu es enveloppé de lumière comme d'un manteau; tu as tendu le ciel comme un tabernacle.
Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
3 Il a fait des eaux le toit de ses plus hautes demeures; il a posé les nuées pour être son char; il marche sur les ailes des vents.
Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
4 Des esprits il fait ses anges, et ses serviteurs sont un feu ardent.
Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
5 Il fonde la terre sur son axe; elle ne déviera pas dans les siècles des siècles.
Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
6 L'abîme, comme un vêtement, est son manteau, et les eaux s'arrêteront au- dessus des montagnes.
Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
7 Elles s'enfuiront, Seigneur, à tes reproches; elles auront peur, à la voix de ton tonnerre.
K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
8 Les montagnes sont montées et les plaines sont descendues au lieu que tu leur avais marqué.
(Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
9 Tu as posé des limites que les eaux ne passeront pas; elles ne reviendront plus couvrir la terre.
Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
10 Le Seigneur a fait jaillir des sources dans les vallées; les eaux couleront entre les montagnes.
Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
11 Elles abreuveront toutes les bêtes fauves des champs; les onagres les chercheront pour apaiser leur soif.
A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
12 Au-dessus d'elles, les oiseaux du ciel feront leur nid; ils feront entendre leur chant du milieu des rochers.
Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
13 Des lieux supérieurs, Dieu arrose les monts; la terre se rassasiera, Seigneur, du fruit de tes œuvres.
Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
14 Tu fais pousser l'herbe pour le bétail, et le fourrage pour le service des hommes, afin qu'ils en fassent sortir le blé de la terre.
Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
15 Et le vin réjouit le cœur de l'homme; l'huile égaie son visage; le pain fortifie son cœur.
A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Èiní, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
16 Les arbres des champs seront nourris de ces pluies, ainsi que les cèdres du Liban, qu'il a plantés.
Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
17 C'est là que les passereaux feront leur nid, et la famille du héron, qui les surpasse de la tête.
Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
18 Les hauteurs des monts seront la demeure des cerfs, et les rochers l'asile du hérisson.
Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
19 Dieu a créé la lune pour marquer le temps; le soleil sait où il doit se coucher.
Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
20 Tu as fait les ténèbres, et la nuit est venue; c'est l'heure où toutes les bêtes fauves traversent la forêt.
Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
21 Les lionceaux rugissent après leur proie, et cherchent les aliments que Dieu leur a donnés.
Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
22 Mais le soleil se lève; et ils se réunissent, et ils vont dormir dans leur antre.
Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
23 Et l'homme s'en va à son travail, et il travaille jusqu'au soir.
Èlověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
24 Que tes œuvres sont grandes, Seigneur; tu as fait toutes choses avec sagesse; la terre est pleine de tes créatures.
Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
25 La mer est profonde et spacieuse; des reptiles sans nombre y nagent, les petits avec les grands.
V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
26 Des navires la sillonnent; et le dragon formé par vous, vient s'y jouer.
Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
27 Tous espèrent en toi, pour que tu leur donne la nourriture au temps opportun.
Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
28 Tu la leur donne, et ils la recueillent; tu ouvre la main, et ils sont tous remplis des dons de ta bonté.
Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
29 Détournes-tu le visage, ils sont troublés; si tu leur ôtes le souffle, ils défailliront et retourneront à leur poussière.
Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
30 Et si tu envoies ton Esprit, ils seront créés, et tu renouvelleras la face de la terre.
Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
31 Que la gloire du Seigneur soit éternelle; le Seigneur se complaira dans ses œuvres.
Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
32 Il regarde la terre, et la fait trembler; il touche les monts, et ils fument.
On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
33 Je chanterai le Seigneur toute ma vie; je chanterai mes psaumes à Dieu, tant que j'existerai.
Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
34 Puisse ma voix lui être douce, et moi je me réjouirai dans le Seigneur.
Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
35 Puissent les pécheurs et les méchants défaillir sur la terre, et qu'ils ne soient plus! mon âme, bénis le Seigneur!
Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
