Proverbes 29
1 L'homme qui reprend vaut mieux que l'indocile; car celui-ci tombera soudain dans des maux cuisants et sans remède.
Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
2 Quand les justes sont loués, les peuples sont dans la joie; mais quand les impies gouvernent, les hommes gémissent.
Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3 Un homme qui aime la sagesse fait la joie de son père; celui qui nourrit des prostituées dissipe ses richesses.
Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
4 Le roi juste fait prospérer ses États; le méchant les ruine.
Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5 Celui qui tend un filet à la face de son ami, s'y prendra lui-même les pieds.
Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6 Le pécheur marche environné de pièges; le juste vit plein de paix et de joie.
Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
7 Le juste sait rendre justice aux pauvres; mais l'impie n'entend pas cette science, et le nécessiteux n'a pas l'esprit assez intelligent.
Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
8 Les hommes déréglés mettent en feu une ville; le sage apaise les colères.
Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
9 Un homme sage juge les nations; mais un homme méprisable, s'il se met en colère, fait rire et n'effraie personne.
Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
10 Les hommes de sang haïssent un saint; les hommes droits recherchent son âme.
Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
11 L'insensé donne cours à toute sa colère; le sage la contient et la mesure.
Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
12 Quand un roi prête l'oreille à l'injustice, tous ses sujets transgressent la loi.
Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
13 L'usurier et l'emprunteur marchent ensemble; le Seigneur les surveille l'un et l'autre.
Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
14 Si un roi juge les pauvres selon la vérité, son trône sera affermi pour servir de témoignage.
Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
15 Les réprimandes et les corrections donnent la sagesse; l'enfant qui s'en écarte est la honte de ses parents.
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
16 Plus il y a d'impies, plus il y a de péchés; les justes, avertis par leurs chutes, deviennent craintifs.
Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
17 Corrige ton fils, et il donnera à toi le repos, à ton âme la gloire.
Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18 Il n'est point de prophète pour une nation perverse; mais bienheureux est celui qui garde la loi.
Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
19 La parole ne suffit pas pour corriger un mauvais serviteur; car même quand il la comprend, il lui est indocile.
Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
20 Si tu vois un homme prompt à parler, sache que l'insensé même a plus d'espoir que lui.
Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21 Celui qui, dès l'enfance, a vécu dans les délices, un jour sera au service d'autrui et pleurera sur lui-même.
Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22 L'homme enclin à la colère excite des discordes; l'homme irascible se creuse un abîme de péchés.
Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23 L'orgueil abaisse l'homme; le Seigneur est l'appui des humbles, et les élève en gloire.
Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24 Celui qui prend sa part d'un larcin hait son âme; ceux qui ayant ouï un serment, n'en ont rien dit,
Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
25 par crainte ou par égard pour les hommes, ont failli. Celui qui met sa confiance dans le Seigneur sera dans la joie; l'impiété cause la chute de l'homme; celui qui a mis sa confiance dans le Maître, sera sauvé.
Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26 Beaucoup se prosternent devant la face du prince; mais c'est le Seigneur qui est le juge des hommes.
Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
27 Le juste est en abomination à l'injuste; et celui qui suit la droite voie est en abomination au pervers.
Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
