Job 8
1 Et Baldad de Sauchée répondant dit:
Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
2 Jusqu'à quand parleras-tu de la sorte? Quel esprit verbeux s'exprime par ta bouche?
Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
3 Dieu est-il un juge prévaricateur? Le créateur de toutes choses torture-t- il l'équité?
Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
4 Si tes fils ont péché devant lui, il leur a, de sa main, fait expier leurs fautes.
Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
5 Commence donc dès l'aurore à prier le Seigneur tout-puissant.
Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
6 Si tu es pur et sincère, il t'exaucera et il te traitera selon sa justice.
A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
7 Ce que tu possédais d'abord te semblera médiocre; ce que tu posséderas finalement sera inexprimable.
A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
8 Remonte jusqu'à la première génération; suit à la trace les générations de nos pères.
Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
9 Car nous sommes d'hier et nous ne savons rien; notre vie sur la terre est une ombre.
(Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
10 N'est-ce donc pas à nos pères de t'instruire, de t'éclairer, et de tirer de leur cœur les paroles que je vais dire?
Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
11 Le papyrus croît-il sans eau? L'herbe des prairies pousse-t-elle si elle n'est pas arrosée?
Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
12 La fauche-t-on quand elle est encore près de la racine? Et la plante que rien n'abreuve ne dessèche-t-elle pas?
Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
13 Ainsi finissent ceux que le Seigneur oublie, car l'espérance de l'impie est vaine.
Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
14 Sa maison sera déserte; sa tente disparaîtra comme une toile d'araignée.
Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
15 Il aura beau l'étayer, elle ne sera pas solide; dès qu'il en sera enlevé, elle s'écroulera.
Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
16 Il y a de l'humidité sous le soleil, une tige sort de la moisissure qu'elle engendre.
Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
17 Elle s'élève sur un tas de pierres; elle subsiste au milieu des cailloux.
Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
18 Et s'ils viennent à la dévorer, le lieu même se prêtera à nier son existence. N'as-tu pas vu pareille chose?
A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
19 N'est-ce pas comme cette tige que succombe l'impie? Une autre plante hors de terre germera.
Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
20 Jamais le Seigneur ne rejettera l'innocence; il n'acceptera pas les dons des pervers.
Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
21 Il mettra le sourire sur les lèvres des hommes sincères, et leur bouche sera pleine de ses louanges.
Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
22 Leurs ennemis seront couverts de honte; et il n'y aura pas de vie heureuse pour les méchants.
Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
