Job 40
1 Et le Seigneur Dieu, continuant à parler à Job dit:
A tak odpovídaje Hospodin Jobovi, řekl:
2 Est-ce qu'il décline la justice du Tout-Puissant? Celui qui a adressé des reproches au Seigneur doit lui répondre.
Zdali hádající se s Všemohoucím obviní jej? Kdo chce viniti Boha, nechť odpoví na to.
3 Et Job, reprenant, dit au Seigneur:
Tehdy odpověděl Job Hospodinu a řekl:
4 Pourquoi m'obstinerais-je à contester? Je me tiens pour averti; j'ai osé blâmer le Seigneur, et j'ai ouï de telles paroles, moi qui ne suis rien! Que pourrais-je répliquer? Je n'ai plus qu'à me mettre la main sur la bouche.
Aj, chaternýť jsem, což bych odpovídal tobě? Ruku svou kladu na ústa svá.
5 J'ai parlé une fois; je me garderai bien de parler encore.
Jednou jsem mluvil, ale nebudu již odmlouvati, nýbrž i podruhé, ale nebudu více přidávati.
6 Et le Seigneur, continuant, dit à Job, à travers la nuée:
Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:
7 Nullement, mais ceins-toi les reins comme un homme; je vais te questionner, tu me répondras.
Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
8 Ne refuse pas mon jugement: crois-tu que j'aie conversé avec toi, sinon pour que tu apparaisses juste?
Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?
9 Ton bras est-il le bras du Seigneur? ta voix est-elle comme son tonnerre?
Èili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?
10 Revêts-toi de grandeur et de puissance; orne-toi d'honneur et de gloire.
Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.
11 Envoie des anges dans ta colère, humilie tout orgueilleux.
Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.
12 Eteins les vaines splendeurs, fais tomber soudain l'impie en pourriture.
Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.
13 Cache les pécheurs ensemble sous la terre; couvre leurs fronts de honte.
Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.
14 Je confesserai alors que ta main peut sauver.
A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.
15 Mais vois auprès de toi les bêtes fauves; elles se repaissent d'herbe comme les bœufs.
Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.
16 La vigueur de la bête est dans ses reins; sa force dans ses entrailles.
Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.
17 Elle dresse sa queue comme un cyprès; ses nerfs sont liés entre eux.
Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.
18 Ses côtes sont des côtes d'airain; son échine est de fer fondu.
Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.
19 Elle est le commencement de l'œuvre du Seigneur, créée pour être raillée par les anges.
Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.
20 Lorsqu'elle a gravi sur les cimes des monts, elle a réjoui les quadrupèdes dans le Tartare.
Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.
21 Elle se couche sous toute sorte d'arbre; auprès du papyrus, de l'herbe ou du roseau.
V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.
22 L'ombre des grands rameaux la couvre, ou les jeunes tiges des champs.
Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.
23 Vienne le flux de la mer, elle ne le sentira pas; elle ne craint rien; le Jourdain même se briserait sur sa gueule.
Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.
24 D'un coup d'œil elle réprimera son choc; pris au piège, il frémira jusqu'en ses narines.
Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?
