< Job 35 >
1 Et Elihou, continuant dit:
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2 Qu'as-tu pensé obtenir d'un jugement? Qui es-tu, toi qui as osé dire: Je suis juste devant le Seigneur?
Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží?
3 Quand tu dis: En quoi pécherai-je?
Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil?
4 Vous allez entendre la réponse, toi et tes trois amis.
Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.
5 Lève les yeux au ciel et regarde; les nuées t'enseigneront combien les choses d'en haut sont loin de toi.
Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.
6 Si tu pèches, quel danger court le Seigneur? Si tes fautes sont nombreuses, que pourras-tu faire contre lui?
Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?
7 Si tu es juste, qu'en revient-il à Dieu? Que prendra-t-il de ta main?
Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?
8 C'est l'homme, ton semblable, que ton impiété touche; c'est le fils de l'homme qu'intéresse ta justice.
Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje.
9 Les gens de mauvaise foi se plaindront de tout; ils crieront à l'oppression, à la violence.
Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených,
10 Et nul d'entre eux n'a dit: Où est Dieu, mon créateur, qui a mis en ordre les astres de la nuit,
Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci.
11 Qui m'a distingué des bêtes de la terre et des oiseaux du ciel?
On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí.
12 Ils crieront et il n'entendra pas; et ils se plaindront des outrages des méchants.
Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.
13 Mais le Seigneur, le seul Tout-Puissant refuse de jeter un regard sur les choses vaines.
A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni.
14 Il voit tous ceux qui commettent des iniquités, et il me sauvera; soumets-toi à sa justice; puisses-tu le louer tel qu'il est maintenant pour toi.
Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho.
15 Car nul n'a le droit d'examiner sa colère ni de présumer qu'il fait quelque faux pas.
Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké.
16 Job a donc témérairement ouvert la bouche, et son courroux provient de son ignorance des choses.
A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.