< Job 34 >
1 Et Elihou, continuant dit:
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2 Ecoutez-moi, sages et savants; prêtez-moi une oreille attentive,
Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
3 Car l'oreille juge les paroles, comme le gosier goûte les aliments.
Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
4 Servons-nous en pour décider; discernons entre elles ce qui est bon.
Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
5 Job a dit: Je suis juste, le Seigneur m'a exclu du jugement;
Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
6 Il m'a rendu suspect par son arrêt; le trait a été violent, sans que j'eusse commis d'iniquité.
Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
7 Quel est l'homme qu'autant que Job on ait abreuvé de railleries, comme on abreuve d'eau?
Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
8 Et je n'ai point péché, je n'ai rien fait contre Dieu; je n'ai rien de commun avec les méchants; je n'ai point marché avec les impies.
A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
9 Ne tiens pas ce langage, car ce qui échappe à la surveillance de l'homme n'échappe pas à celle de Dieu;
Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
10 C'est pourquoi, vous qui m'êtes unis par le cœur, soyez attentifs; puissé-je n'être point impie devant le Seigneur, et satisfaire à ce qui est juste devant le Tout-Puissant.
A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
11 Qu'il rétribue chacun selon ses œuvres, et il saura bien trouver un homme sur sa voie.
Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
12 Penses-tu Job, que le Seigneur fasse des choses vaines? Le Tout-Puissant fausse-t-il la justice, lui qui a créé la terre?
A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
13 Qui donc a fait l'étendue que le ciel recouvre et tout ce qui l'habite?
Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
14 S'il lui plaisait de s'abstenir, de retenir son souffle,
Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
15 Toute chair au même instant périrait; tout homme retournerait à la terre dont il a été formé.
Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
16 S'il ne t'a pas averti, écoute ce que je vais te dire, que tes oreilles le recueillent.
Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
17 Considère toi-même celui qui hait les pervers, celui qui extermine les méchants, celui qui est éternellement juste.
Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Čili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
18 Celui qui ne craint pas d'appeler un roi impie; ni de dire aux grands: vous êtes corrompus, vous vivez dans le péché.
Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
19 Celui qui n'a aucun égard pour le rang; qui ne sait point honorer la force ni lui rendre des respects.
Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
20 A prier un homme qui pratique l'iniquité, qui méconnaît les pauvres, on n'obtiendra que des choses vaines.
V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
21 Mais Dieu voit les œuvres des mortels; rien de ce qu'ils font ne lui est caché.
Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
22 Il n'est point de lieu où les pervers puissent se soustraire à ses regards.
Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
23 Il ne s'y prend pas à deux fois pour juger un homme.
Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
24 Le Seigneur surveille tout; il est l'auteur d'une multitude de merveilles incompréhensibles et glorieuses.
Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
25 Il connaît les travaux des humains, sur eux il ramènera la nuit et ils seront humiliés.
Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
26 Il a éteint les impies; il ne lui est point échappé
Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
27 Qu'ils s'étaient écartés de la loi de Dieu, et qu'ils avaient méconnu ses préceptes.
Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
28 Ils avaient contraint les pauvres de l'invoquer, et il exaucera toujours les indigents.
Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
29 Seul il donne la paix, et qui donc fera condamner celui à qui il l'accorde? S'il cache son front, qui le verra? Il juge les nations comme les individus.
(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
30 Il place sur le trône un roi hypocrite, à cause des caprices du peuple.
Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
31 Il en est qui disent au Tout-Puissant: Si j'ai pris, je ne retiendrai rien en gage.
Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
32 Je ne puis voir par moi-même; faites-moi connaître si j'ai commis quelque iniquité, et je ne recommencerai pas.
Mimo to, ne vidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
33 Est-il juste que vous m'en punissiez; ne deviez-vous pas la prévenir; n'est-ce pas vous qui choisissez et non moi? Ce que vous savez, déclarez-le.
Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
34 S'il est vrai que des cœurs intelligents peuvent parler en ces termes, d'autre part c'est à un homme sage que je parle, et il m'écoute.
Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
35 Job n'a point raisonné en homme habile, ses discours ne montrent pas de savoir.
Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
36 O Job, réfléchis donc; ne réponds pas derechef à la manière des insensés.
Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
37 De peur que nous n'ajoutions pas à nos fautes; car il nous sera imputé à péché de nous étendre en longs discours devant le Seigneur.
Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.