Job 21
1 Or Job reprenant dit:
A odpovídaje Job, řekl:
2 Ecoutez, écoutez mes raisonnements, afin que de telles consolations me soient épargnées.
Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
3 Dussiez-vous me maudire je parlerai, ensuite vous ne rirez plus de moi.
Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
4 Qu'y a-t-il? Mes reproches s'adressent-il à un homme? Et pourquoi donc contiendrais-je ma colère?
Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
5 Lorsque vous m'aurez examiné à fond vous serez saisis de surprise, et de vous mains vous vous frapperez les joues.
Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
6 Car si je recueille mes souvenirs, je n'ai eu que zèle pur, et les douleurs affligent mes chairs.
Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
7 Pourquoi les impies vivent-ils, et vieillissent-ils au sein de la richesse?
Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
8 Leur famille est selon leur âme, ils ont leurs enfants sous les yeux.
Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
9 Leurs maisons prospèrent, on n'y ressent aucune crainte, car le fouet du Seigneur n'est point dirigé contre eux.
Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
10 Pas d'avortement parmi leurs génisses, leurs bêtes pleines portent sans mal; et, à terme, elles mettent bas leurs fruits.
Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
11 Leurs menus troupeaux ne diminuent jamais, et leurs enfants dansent
Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
12 Au son de la harpe et de la cithare, et ils se complaisent au chant des cantiques.
Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
13 Leur vie s'est écoulée au milieu des biens, et ils se sont endormis dans le repos du sépulcre. (Sheol h7585)
Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují. (Sheol h7585)
14 Cependant ils ont dit au Seigneur: Détournez-vous de nous; nous n'avons que faire de connaître vos voies.
Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
15 Qu'est-ce donc que le Tout-Puissant pour que nous le servions? Qu'est-il besoin que nous allions au devant de lui?
Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
16 Leurs mains sont pleines de richesses, et le Seigneur ne surveille pas les œuvres des impies.
Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
17 Il est vrai qu'il advient aussi que leur lampe s'éteigne; ils essuient des catastrophes; des douleurs leur sont envoyées par la colère de Dieu.
Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
18 Ils seront alors comme de la paille que le vent emporte, ou comme le tourbillon de poussière qu'une tempête fait voler.
Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
19 Que les richesses du méchant échappent à ses fils; le Seigneur le rétribuera et il saura pourquoi.
Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
20 Que ses yeux voient sa propre immolation; qu'il ne soit pas épargné par le Seigneur.
A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
21 Car la volonté de Dieu est avec lui dans sa maison, et son nombre de mois lui a été compté.
O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
22 Le Seigneur n'et-il pas le seul qui distribue l'intelligence et le savoir? Seul il juge les scélérats.
Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
23 Tel mourra dans la plénitude de son innocence, complètement heureux et bien portant;
Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
24 Les entrailles pleines de graisse et regorgeant de mœlle.
Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
25 Un autre finit en l'amertume de son âme, sans avoir jamais rien mangé de bon.
Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
26 Ils dorment ensemble sous la terre; la pourriture les enveloppe.
Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
27 Je sais votre hardiesse à m'accuser.
Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
28 Ainsi vous demanderez: Où donc est la maison du chef? qu'est devenue la tente qui abritait des criminels?
Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
29 Interrogez les voyageurs et ne faussez pas leurs témoignages.
Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
30 Ils vous diront que le fardeau du méchant est allégé le jour de sa perte; on l'en déchargera tout à fait le jour de la colère du Seigneur.
Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
31 Qui donc lui montrera en face ses voies et ce qu'il a fait? Qui se chargera de le punir?
Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
32 On le portera au lieu des sépultures, et il a veillé lui-même à la construction de sa tombe.
A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
33 Sa présence réjouit jusqu'aux cailloux du torrent; chacun se fait un devoir de le suivre, et il est précédé d'une foule innombrable.
Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
34 Comment donc me consolez-vous en vain? Car vous n'avez nullement adouci mes maux.
Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.
