2 Samuel 19

1 Or, des gens le rapportèrent à Joab, disant: Voilà que le roi pleure et se lamente à cause d'Absalon.

I oznámeno jest Joábovi: Aj, král pláče a naříká pro Absolona.

2 La victoire de ce jour s'est changée en deuil pour tout le peuple, parce que le peuple a ouï que le roi s'affligeait à cause de son fils.

Pročež obrátilo se to vysvobození toho dne v kvílení všemu lidu; nebo slyšel lid v ten den, že bylo praveno: Zámutek má král pro syna svého.

3 Et l'armée se glissa en cachette dans la ville, comme s'y glisse une armée honteuse d'avoir pris la fuite pendant le combat.

A tak kradl se lid toho dne, vcházeje do města, jako se krade lid, když se stydí, utíkaje z boje.

4 Et le roi se voila la face, et le roi s'écria à haute voix, disant: Absalon, mon fils! Absalon, mon fils!

Král pak zakryl tvář svou, a křičel král hlasem velikým: Synu můj Absolone, Absolone synu můj, synu můj!

5 Enfin, Joab entra auprès du roi en sa demeure, et il dit: Tu outrages tous les serviteurs qui aujourd'hui ont pris parti pour toi, et pour la vie de tes fils, de tes filles, de tes femmes et de tes concubines.

Tedy všed Joáb k králi do domu, řekl: Zahanbil jsi dnes tváři všech služebníků svých, kteříž vysvobodili život tvůj dnes, a život synů tvých i dcer tvých, a život žen tvých i život ženin tvých,

6 Puisque tu aimes ceux qui te haïssent et que tu hais ceux qui t'aiment, tu fais connaître que tes princes et tes serviteurs ne te sont rien; car je sais à présent que si Absalon était vivant, et nous tous morts, à tes yeux ce serait bien.

Miluje ty, kteříž tě mají v nenávisti, a v nenávisti maje ty, kteříž tě milují; nebos dokázal dnes, že sobě nevážíš hejtmanů a služebníků. Shledalť jsem to zajisté dnes, že kdyby byl Absolon živ zůstal, bychom pak všickni dnes byli pobiti, tedy dobře by se tobě to líbilo.

7 Lève-toi, sors, parle au cœur de tes serviteurs; car, je te jure par le Seigneur que si tu ne te mets en marche aujourd'hui, pas un homme ne passera cette nuit auprès de toi. Reconnais-le en toi-même: ce serait pour toi un malheur plus grand que tous ceux qui le sont venus, depuis ta première jeunesse jusqu'à cette heure.

Protož nyní vstana, vyjdi, a mluv ochotně k služebníkům svým; nebo přisahámť skrze Hospodina, jestliže nevyjdeš, žeť nezůstane žádný s tebou této noci, a toť bude tobě horší, nežli všecky zlé věci, kteréž na tebe přišly od mladosti tvé až dosavad.

8 Alors, le roi se leva, s'assit sur la porte, et toute l'armée se dit: Voilà le roi assis sur la porte. Et toute l'armée s'approcha du roi devant la porte; car Israël s'était enfui chacun sous sa tente.

A tak vstav král, posadil se v bráně. I povědíno bylo všemu lidu těmito slovy: Aj, král sedí v bráně. I přišel všecken lid před oblíčej krále, ale lid Izraelský byl zutíkal jeden každý do svých stanů.

9 Et le peuple de toutes les tribus d'Israël se mit à discuter, disant: Le roi David nous a délivrés de tous nos ennemis; c'est lui qui nous a affranchis du joug des Philistins, et il vient de s'enfuir de sa terre, de son royaume, à cause d'Absalon!

Tedy všecken lid hádal se vespolek ve všech pokoleních Izraelských, a pravili: Král vytrhl nás z ruky nepřátel našich, a tentýž vytrhl nás z ruky Filistinských, a teď nyní utekl z země před Absolonem.

10 Cet Absalon que nous avions sacré, pour qu'il régnât sur nous, a été tué dans la bataille; pourquoi donc ne parlez-vous pas de rappeler David? Or, les discours de tout Israël arrivèrent jusqu'au roi.

Absolon pak, kteréhož jsme pomazali sobě, zahynul v boji. Nyní tedy, proč zanedbáváte přivésti zase krále?

11 Et le roi David envoya auprès des prêtres Sadoc et Abiathar, disant: Parlez aux anciens de Juda, dites-leur: Pourquoi donc êtes-vous les derniers à rappeler le roi en sa demeure? Les discours de tout Israël sont arrivés jusqu'au roi, au lieu où il réside.

Protož král David poslal k Sádochovi a Abiatarovi kněžím, s těmito slovy: Mluvte k starším Judským, řkouce: Proč máte býti poslední v uvedení zase krále do domu jeho? (Nebo řeč všeho lidu Izraelského donesla se krále o uvedení jeho do domu jeho.)

12 Vous êtes mes frères, vous êtes ma chair et mes os: pourquoi donc êtes- vous les derniers à ramener le roi dans sa demeure?

Bratří moji jste, kost má a tělo mé jste; proč tedy máte býti poslední v uvedení zase krále?

13 Et vous direz à Amessaï: David dit: N'es-tu pas ma chair et mes os? Que le Seigneur me punisse et qu'il me punisse encore, si tu ne deviens pas, devant moi pour toujours, le général en chef de toutes nos armées, à la place de Joab.

A Amazovi také rcete: Zdaliž ty nejsi kost má a tělo mé? Toto ať mi učiní Bůh a toto přidá, jestliže nebudeš hejtmanem vojska přede mnou po všecky dny na místo Joába.

14 Il gagna ainsi le cœur de tous les hommes de Juda, comme le cœur d'un seul homme; et ils envoyèrent au roi, et ils lui dirent: Reviens avec tous tes serviteurs.

I naklonil srdce všech mužů Judských, jako muže jednoho, aby poslali k králi, řkouce: Navratiž se ty i všickni služebníci tvoji.

15 Et le roi se mit en marche; il alla jusqu'au Jourdain, et tous les hommes de Juda se portèrent à sa rencontre à Galgala, pour le ramener en deçà du fleuve.

Tedy navrátil se král, a přišel až k Jordánu. Lid pak Judský byl přišel do Galgala, aby se bral vstříc králi, a převedl jej přes Jordán.

16 Et Seméï, fils de Géra, de la famille de Jémini en Bathurim, se hâta, et il se mêla aux hommes de Juda, pour aller au-devant du roi David.

Pospíšil také Semei syn Gery, syna Jemini, kterýž byl z Bahurim, a vyšel s lidem Judským vstříc králi Davidovi.

17 Il avait avec lui mille hommes de Benjamin, et Siba le serviteur de Saül, et ses quinze fils, et ses vingt serviteurs; ils marchèrent droit au Jourdain, au-devant du roi.

A tisíc mužů bylo s ním z Beniamin. Síba také služebník domu Saulova, s patnácti syny svými, a dvadceti služebníků jeho s ním, přepravili se přes Jordán před krále.

18 Et ils préparèrent le service du passage du roi; ils lui menèrent un bac pour exciter l'ardeur de la maison du roi, et pour qu'il fût fait selon le bon plaisir de David. Or, Seméï, fils de Géra, se jeta devant lui la face contre terre, dès qu'il eut passé le Jourdain.

I přeplavili lodí, aby převezli čeled královskou a učinili, což by se jemu líbilo. Semei pak syn Gerův padl před králem, když se přepraviti měl přes Jordán.

19 Et il dit au roi: Que mon Seigneur ne tienne pas compte de mon iniquité, qu'il ne se souvienne pas que son serviteur a péché le jour où mon seigneur est sorti de Jérusalem; puisse-t-il ne l'avoir point à cœur!

A řekl králi: Nepočítej mi pán můj nepravosti, a nezpomínej, co neprávě učinil služebník tvůj toho dne, když vyšel pán můj král z Jeruzaléma, aby to měl skládati král v srdci svém.

20 Car ton serviteur a reconnu sa faute, et voilà que j'arrive aujourd'hui le premier de tout Israël et de la maison de Joseph, pour m'humilier devant le roi mon seigneur.

Neboť zná služebník tvůj, že zhřešil, a aj, přišel jsem dnes prvé, než kdo ze vší čeledi Jozefovy, abych vyšel vstříc pánu svému králi.

21 Abessa, fils de Sarvia, dit: Est-ce que Semeï ne sera pas mis à mort, pour avoir maudit l'oint du Seigneur?

I odpověděl Abizai syn Sarvie a řekl: A což nebude zabit Semei, proto že zlořečil pomazanému Hospodinovu?

22 Mais David dit: Qu'y a-t-il entre vous et moi, fils de Sarvia, pour qu'aujourd'hui vous me tendiez un piège? Nul homme en Israël aujourd'hui ne sera mis à mort; est-ce que j'ignore que je règne sur Israël?

Ale David řekl: Co vám do toho, synové Sarvie, že jste mi dnes odporní? Dnes-liž má zabit býti někdo v Izraeli? Nebo zdaliž nevím, že dnes jsem králem nad Izraelem.

23 Et le roi dit à Sémeï: Tu ne mourras point; et il le lui jura.

Tedy řekl král k Semei: Neumřeš. I přisáhl mu král.

24 Miphiboseth, petit-fils de Saül, alla aussi à la rencontre du roi; il n'avait pris aucun soin de ses pieds; il ne s'était point coupé les ongles, il ne s'était point rasé autour des lèvres, il n'avait point lavé ses vêtements, depuis le jour où le roi avait quitté Jérusalem jusqu'à ce jour où il revenait en paix.

Mifibozet také vnuk Saulův vyjel vstříc králi. (Neošetřoval pak byl noh svých, ani brady nespravoval, ani šatů svých nepral od toho dne, jakž byl odšel král, až do dne, když se navrátil v pokoji.)

25 Et lorsqu'il alla à la rencontre du roi retournant à Jérusalem, David lui dit: Pourquoi n'es-tu point venu avec moi, Miphiboseth?

A když přišel do Jeruzaléma, vyšel vstříc králi. I řekl jemu král: Proč jsi neodšel se mnou, Mifibozete?

26 Miphiboseth lui répondit: O roi mon seigneur, mon serviteur m'a trompé, car ton serviteur lui avait dit: bâte-moi l'ânesse, que je la monte, et je suivrai le roi (tu sais que ton serviteur est boiteux).

Kterýž odpověděl: Pane můj králi, služebník můj oklamal mne. Řekltě byl zajisté služebník tvůj: Osedlám sobě osla, abych vsedna na něj, bral se s králem, proto že jest kulhavý služebník tvůj.

27 Or, Siba a usé d'artifice à l'égard de ton serviteur, devant le roi mon seigneur. Le roi mon seigneur est comme un ange de Dieu, qu'il fasse de moi ce que bon lui semble.

I osočil služebníka tvého u pána mého krále, ale pán můj král jest jako anděl Boží, učiniž tedy, cožť se dobrého vidí.

28 Car tous ceux de la maison de mon père étaient des hommes de mort, devant le roi mon seigneur, quand tu as fait de ton serviteur l'un de tes convives. Quelle justification peut donc m'être permise pour que je crie encore devant le roi?

Nebo všickni z domu otce mého byli jsme hodni smrti před pánem mým králem, a však jsi zasadil služebníka svého mezi ty, kteříž jedí chléb stolu tvého. K čemuž bych více právo měl, a oč se více na krále domlouval?

29 Et le roi lui dit: Qu'est-il besoin que tu parles davantage? J'ai prononcé: Siba et toi vous partagerez les champs.

Jemuž řekl král: Proč šíříš řeč svou? Vyřklť jsem. Ty a Síba rozdělte se statkem.

30 Miphiboseth reprit: Qu'il prenne tout, puisque le roi mon seigneur rentre en paix dans sa demeure.

Ještě řekl Mifibozet králi: Třebas nechť všecko vezme, když se jen navrátil pán můj král v pokoji do domu svého.

31 Or, Berzelli le Galaadite était sorti de Rhogellim, et il avait passé le Jourdain avec le roi, afin de l'escorter de l'autre côté du fleuve.

Ano i Barzillai Galádský vyšel z Rogelim, a přepravil se s králem přes Jordán, aby ho zprovodil za Jordán.

32 Berzelli était un homme très âgé: il avait quatre-vingts ans; il avait nourri le roi pendant son séjour à Manaïm, car il était extrêmement riche.

Byl pak Barzillai velmi starý, maje osmdesáte let, kterýž opatroval krále stravou, když obýval v Mahanaim; nebo byl člověk bohatý velmi.

33 Le roi lui dit: Tu vas venir plus loin avec moi, et je nourrirai, auprès de moi, ta vieillesse à Jérusalem.

I řekl král k Barzillai: Poď se mnou, a chovati tě budu při sobě v Jeruzalémě.

34 Mais Berzelli lui répondit: Combien de jours me reste-t-il à vivre, pour que j'aille avec le roi à Jérusalem?

Ale Barzillai odpověděl králi: Jacíž jsou dnové věku mého, abych šel s králem do Jeruzaléma?

35 J'ai aujourd'hui quatre-vingts ans; puis-je encore discerner le bon et le mauvais? Ton serviteur trouve-t-il quelque goût à ce qu'il mange et à ce qu'il boit? Écoute-t'il avec plaisir la voix des chanteurs et des chanteuses? Pourquoi ton serviteur irait-il attrister son seigneur et son roi?

V osmdesáti letech jsem dnes. Zdaliž mohu rozeznati mezi dobrým a zlým? Zdaliž okušením rozezná služebník tvůj, co bych jedl a co bych pil? Zdaliž poslouchati mohu již hlasu zpěváků a zpěvakyní? Proč by tedy služebník tvůj déle býti měl břemenem pánu svému králi?

36 Ton serviteur accompagnera son roi quelque peu au delà du fleuve. Pourquoi donc le roi me donnerait-il une si grande récompense?

Maličko ještě půjde služebník tvůj za Jordán s králem; nebo proč by mi se takovou odplatou král odplacovati měl?

37 Que ton serviteur reste en repos; je mourrai dans ma ville, auprès du sépulcre de mon père et de ma mère; voilà ton serviteur Chamaam, mon fils; il suivra plus loin le roi mon seigneur; traite-le comme bon te semblera.

Nechť se navrátí, prosím, služebník tvůj, ať umru v městě svém, kdež jest hrob otce mého a matky mé. Aj, služebník tvůj Chimham půjde se pánem mým králem, jemuž učiníš, cožť se dobrého viděti bude.

38 Le roi reprit: Que Chamaam vienne avec moi, et je le traiterai de mon mieux; et tout ce que tu pourras désirer de ma main, je le ferai pour toi.

I řekl král: Dobře, nechť jde se mnou Chimham, a učiním jemu, což se tobě za dobré viděti bude; nadto čehožkoli požádáš ode mne, toť učiním.

39 Et l'armée entière franchit le Jourdain, le roi passa; puis, il baisa Berzelli et le bénit, et celui-ci retourna en sa demeure.

A když se přepravil všecken lid přes Jordán, král také přepravil se. I políbil král Barzillai a požehnal ho, kterýžto navrátil se na místo své.

40 Le roi se rendit ensuite à Galgala, et Chamaam le suivit; il y avait avec le roi tout le peuple de Juda et la moitié d'Israël.

A tak bral se král do Galgala a Chimham s ním; všecken také lid Judský provázeli krále, též i polovice lidu Izraelského.

41 Et tous ceux d'Israël allèrent trouver le roi, et ils lui dirent: Pourquoi nos frères de Juda nous ont-ils dérobé le roi? Pourquoi l'ont-ils escorté quand il a traversé le fleuve avec toute sa maison et tous les hommes de sa suite?

A aj, všickni muži Izraelští přišedše k králi, řekli jemu: Proč jsou tě ukradli bratří naši, muži Juda, a převedli krále a čeled jeho přes Jordán, i všecky muže Davidovy s ním?

42 Ceux de Juda répondirent à ceux d'Israël, et ils dirent: Pourquoi le roi nous est-il proche? et pourquoi à ce sujet vous irritez-vous si fort? Avons- nous mangé aux dépens du roi? nous a-t-il fait des présents? a-t-il levé quelque tribut pour nous?

I odpověděli všickni muži Judští mužům Izraelským: Proto že král jest příbuzný náš. A proč se hněváte o to? Zdaliž nás za to král pokrmy opatroval? Zdaliž nám jaké dary dal?

43 Et ceux d'Israël répliquèrent: Nous avons dix bras au service du roi, nous sommes vos premiers-nés, nous sommes plus que vous auprès de David. Pourquoi donc nous injurier et ne pas tenir compte de ce qu'avant Juda nous avons parlé de ramener notre roi? Or, les paroles de ceux de Juda avaient été plus dures que celles d'Israël.

Odpovídajíce pak muži Izraelští mužům Judským, řekli: Deset dílů máme v králi, a protož i v Davidovi máme více nežli vy. Pročež tedy málo jste nás sobě vážili? Zdaliž jsme my prvé o to nemluvili, abychom zase přivedli krále svého? Ale tvrdší byla řeč mužů Judských nad řeč mužů Izraelských.