Psaumes 95

1 Allons, glorifions le Seigneur par nos chants, acclamons le Rocher de notre salut!

Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.

2 Présentons-nous devant lui avec des actions de grâce, entonnons des hymnes en son honneur!

Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.

3 Car l’Eternel est un grand Dieu, un grand Roi, au-dessus de toutes les divinités.

Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,

4 Il tient en ses mains les profonds abîmes de la terre! Les cimes altières des montagnes sont à lui.

V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.

5 A lui la mer: c’est lui qui l’a créée; et la terre ferme est l’œuvre de ses mains.

Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.

6 Venez! nous voulons nous prosterner, nous incliner, ployer les genoux devant l’Eternel, notre créateur.

Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.

7 Oui, il est notre Dieu, et nous sommes le peuple dont il est le pasteur, le troupeau que dirige sa main. Si seulement aujourd’hui encore vous écoutiez sa voix!

Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,

8 "N’Endurcissez pas votre cœur comme à Meriba, comme au jour de Massa dans le désert,

Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,

9 où vos ancêtres m’ont tenté, mis à l’épreuve, quoiqu’ils eussent vu mes œuvres.

Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.

10 Pendant quarante ans j’étais écœuré de cette génération, et je disais: "C’Est un peuple au cœur égaré, qui ne veut pas connaître mes voies."

Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.

11 Aussi jurai-je, dans ma colère, qu’ils n’entreraient pas dans ma paisible résidence."

Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.