Psaumes 81
1 Au chef des chantres. Sur la Ghitit. D’Assaph. Célébrez Dieu, notre force, acclamez le Dieu de Jacob!
Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.
2 Chantez des hymnes, faites retentir le tambourin, la harpe suave ainsi que le luth,
Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.
3 sonnez le Chofar à la nouvelle lune, au jour fixé pour notre solennité.
Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.
4 Car c’est une loi en Israël, une coutume en l’honneur du Dieu de Jacob;
Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.
5 c’est un témoignage qu’il établit dans Joseph, quand il marcha contre l’Egypte. J’Entendis alors des accents inconnus pour moi…
Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.
6 J’Ai déchargé du fardeau son épaule, ses mains sont affranchies du lourd panier.
Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.
7 Dans la détresse tu as appelé, et je t’ai délivré, je t’ai exaucé du sein mystérieux de la foudre, je t’ai éprouvé auprès des eaux de Meriba. (Sélah)
V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. (Sélah)
8 "Ecoute, mon peuple, je veux t’adjurer; ô Israël, puisses-tu m’écouter!
Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,
9 Qu’il n’y ait pas chez toi de divinité étrangère, ne te prosterne pas devant un dieu du dehors.
A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.
10 Je suis, moi, l’Eternel, ton Dieu qui t’ai tiré du pays d’Egypte. Ouvre largement ta bouche et je la remplirai."
Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.
11 Mais mon peuple n’a pas écouté ma voix, Israël a refusé de m’obéir.
Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,
12 Je les ai donc abandonnés à l’entraînement de leur cœur, ils suivirent leurs propres inspirations.
A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.
13 Ah! si mon peuple voulait m’écouter, Israël marcher dans mes voies,
Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,
14 bien vite, je dompterais leurs ennemis, je ferais peser ma main sur leurs adversaires.
Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.
15 Ceux qui haïssent l’Eternel ramperaient devant lui, mais leur bonheur, à eux, durerait toujours.
A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.
16 Il les nourrirait de la mœlle du froment, et les rassasierait avec le miel des rochers.
A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.
