Psaumes 71

1 En toi, Seigneur, je m’abrite! Puissé-je n’être jamais déçu!

V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.

2 Dans ta justice, sauve-moi, retire-moi du danger; incline vers moi ton oreille, et viens à mon secours.

Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.

3 Sois pour moi un rocher tutélaire, toujours accessible; fais-toi une loi de me prêter assistance, car tu es bien mon rocher et ma citadelle.

Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.

4 Mon Dieu, délivre-moi de la main du méchant, de la poigne de l’homme inique et violent.

Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.

5 Car tu es mon espoir, Seigneur Dieu, ma sauvegarde depuis ma jeunesse.

Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.

6 Sur toi je m’appuie depuis mon enfance; c’est toi qui m’as tiré des entrailles de ma mère: tu es l’objet constant de mes louanges.

Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.

7 Pour beaucoup, j’ai l’air d’un insigne prodige; mais toi, tu es mon solide abri.

Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.

8 J’Ai la bouche pleine de louanges; sans cesse je prône ta gloire.

Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.

9 Ne me rejette pas au temps de ma vieillesse; alors que ma vigueur est épuisée, ne m’abandonne point.

Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.

10 Car mes ennemis s’entretiennent de moi, ceux qui guettent ma vie se concertent ensemble.

Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,

11 Ils disent: "Dieu l’a délaissé, courez-lui sus, empoignez-le, car il n’est personne pour le sauver!"

Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.

12 O Dieu, ne te tiens pas éloigné de moi; mon Dieu, hâte-toi de me venir en aide.

Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.

13 Qu’ils soient confondus, réduits à néant, ceux qui me vouent leur haine; qu’ils soient enveloppés de honte et d’ignominie, ceux qui cherchent mon malheur!

Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.

14 Pour moi, je serai toujours plein d’espoir, et j’ajouterai encore à toutes tes louanges.

Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.

15 Ma bouche proclamera ton équité, tout le temps, ta protection; car je suis impuissant à tout énumérer.

Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.

16 Je me présenterai avec tes hauts faits, ô Seigneur Dieu, je célébrerai ta justice à toi seul.

Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.

17 O Dieu, tu m’as appris à les connaître dès ma jeunesse, et jusqu’à ce jour, j’annonce tes merveilles.

Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.

18 Aussi, jusque dans ma vieillesse et sous les cheveux blancs, tu ne m’abandonneras pas, ô Dieu, pour que je puisse révéler ta force à ma génération, ta puissance à toute la postérité.

Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.

19 Ta justice, ô Dieu, atteint, en effet, jusqu’au ciel: tu accomplis de grandes choses: ô Dieu, qui est comme toi?

Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?

20 Toi qui m’as fait voir des épreuves nombreuses et cruelles, à nouveau tu me rendras la vie, à nouveau tu me feras remonter du fond des abîmes.

Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.

21 Tu accroîtras ma grandeur, et tu te retourneras vers moi pour me consoler.

Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.

22 En retour, moi, je te louerai au son du luth, pour ta bonté fidèle, ô mon Dieu; je te chanterai avec la harpe, ô Saint d’Israël!

I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.

23 Mes lèvres entonneront des cantiques, lorsque je voudrai te célébrer, ainsi que mon âme qui te doit sa délivrance.

Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.

24 Oui, ma langue proclamera ta justice tout le long du jour, car ils auront été confondus, couverts de honte, ceux qui voulaient mon malheur.

Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.