Psaumes 69
1 Au chef des chantres. Sur les Chochanim. De David. Viens à mon secours, ô Dieu, car les flots m’ont atteint, menaçant mes jours.
Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův. Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.
2 Je suis plongé dans la vase d’un gouffre; pas un pouce de terrain pour y poser le pied! Je suis descendu dans des eaux profondes, et les vagues me submergent.
Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.
3 Je suis exténué à force de crier, ma gorge est enflammée, mes yeux sont éteints à force d’attendre l’aide de mon Dieu.
Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.
4 Plus nombreux que les cheveux de ma tête sont ceux qui me haïssent pour rien; puissants sont mes oppresseurs, qui me poursuivent de leur haine gratuite. Si je les avais lésés, déjà je leur aurais fait réparation.
Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.
5 O Dieu, tu serais instruit de ma folie, mes crimes ne te resteraient point cachés.
Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.
6 Qu’ils n’aient pas à rougir à cause de moi, ceux qui espèrent en toi, Seigneur, Eternel-Cebaot! Qu’ils ne soient pas couverts de confusion à mon sujet, ceux qui te recherchent, Dieu d’Israël!
Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.
7 Car c’est pour toi que je supporte les insultes, que la honte couvre mon visage.
Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.
8 Je suis devenu un étranger pour mes frères, un inconnu pour les fils de ma mère,
Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,
9 parce que le zèle pour ta maison me dévore, et que les insultes de tes blasphémateurs retombent sur moi.
Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.
10 Je pleure tout en m’imposant le jeûne, et ceci même a tourné à opprobre pour moi.
Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.
11 J’Ai endossé comme vêtement un cilice, et suis devenu pour eux un sujet de sarcasme.
Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.
12 Ceux qui sont assis aux portes déblatèrent contre moi, les buveurs de liqueurs fortes me chansonnent.
Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.
13 Toutefois, ma prière s’élève vers toi, Eternel, au moment propice; ô Dieu, dans ta bonté infinie, exauce-moi, en m’accordant ton aide fidèle.
Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.
14 Retire-moi du bourbier, pour que je n’y sombre pas; puissé-je être sauvé de mes ennemis et des eaux profondes!
Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,
15 Ne permets pas que je sois submergé par la violence des flots, englouti par le gouffre; que la bouche de l’abîme ne se referme pas sur moi!
Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.
16 Exauce-moi, Eternel, car précieuse est ta grâce; selon la grandeur de ta miséricorde, tourne-toi vers moi.
Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.
17 Ne dérobe point ta face à ton serviteur; car je suis dans la détresse, hâte-toi de m’exaucer.
A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.
18 Approche-toi de mon âme, sauve-la; à cause de mes ennemis, tire-moi du danger.
Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.
19 Tu connais, toi, mon opprobre, ma honte, ma confusion; tous mes persécuteurs sont là devant toi.
Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.
20 La honte a brisé mon cœur, j’en suis au désespoir; j’attends qu’on me plaigne, mais c’est en vain; qu’il me vienne des consolateurs: je n’en trouve point.
Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.
21 Dans mes aliments, ils mettent du poison; pour apaiser ma soif, ils m’abreuvent de vinaigre.
Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.
22 Que la table dressée devant eux leur devienne un piège, qu’elle soit un traquenard pour ces gens heureux!
Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.
23 Que leurs yeux s’assombrissent, perdent la vue! Fais vaciller sans cesse leurs reins.
Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.
24 Déverse sur eux ton courroux, que ton ardente colère les accable!
Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.
25 Que leur demeure devienne une ruine, que dans leurs tentes il ne reste plus un habitant!
Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.
26 Car ils s’acharnent contre celui que tu as frappé, et se plaisent à gloser sur les maux de tes victimes.
Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.
27 Mets donc à leur compte crime sur crime; qu’ils ne soient point admis à se justifier devant toi!
Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.
28 Qu’ils soient effacés du livre des vivants, et que parmi les justes ils ne soient point inscrits!
Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.
29 Mais moi, si malheureux et si souffrant, ton secours, ô Dieu, est ma protection.
Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.
30 Je veux célébrer le nom de Dieu par des cantiques, et l’exalter par des actions de grâce,
I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.
31 plus agréables à l’Eternel qu’un taureau aux grandes cornes, aux puissants sabots.
A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.
32 A cette vue, les humbles seront dans la joie; vous qui êtes en quête de Dieu, votre cœur se ranimera!
To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.
33 Car l’Eternel prête l’oreille aux malheureux, et ses captifs, il ne les dédaigne point.
Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.
34 Que le ciel et la terre le glorifient, les mers et tout ce qui s’y meut!
Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.
35 Car Dieu viendra au secours de Sion: il rebâtira les villes de Juda; on s’y établira et on en prendra possession.
Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží.
36 C’Est la postérité de ses serviteurs qui les aura en héritage; ceux qui aiment son nom y fixeront leur demeure.
Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati.
