Psaumes 18
1 Au chef des chantres. Par le serviteur de l’Eternel, David, qui prononça en l’honneur du Seigneur les paroles de ce cantique, lorsque l’Eternel l’eut délivré de la main de tous ses ennemis et de la main de Saül. Il dit: Je t’aime, ô Eternel, qui es ma force!
Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl: Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.
2 Seigneur, tu es mon rocher et ma forteresse, un libérateur pour moi; mon Dieu tutélaire en qui je m’abrite, mon bouclier, mon puissant sauveur, mon rempart!
Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.
3 Gloire, m’écrié-je, à l’Eternel, et je suis délivré de mes ennemis!
Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.
4 Déjà m’enveloppaient les liens de la mort, les torrents de la perdition me faisaient frémir;
Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.
Bylyť jsou mne obklíčily bolesti hrobu, osídla smrti zachvátila mne. (Sheol h7585)
6 Dans ma détresse, j’invoque le Seigneur, je fais appel à mon Dieu; de son sanctuaire il entend ma voix, mon cri est monté à ses oreilles.
V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.
7 Soudain la terre oscille et tremble, les fondements des montagnes sont ébranlés, secoués par la colère de Dieu.
Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
8 Des vapeurs s’exhalent, signe de son courroux; de sa bouche sort un feu dévorant, jaillissent de brûlantes étincelles.
Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.
9 Il incline les cieux et descend; sous ses pieds une brume épaisse.
Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
10 Porté sur les chérubins, il vole, il plane sur les ailes du vent.
A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.
11 Des ténèbres il se fait une mystérieuse retraite, il s’enveloppe, comme d’un pavillon, des eaux obscures, d’opaques nuages.
Udělal sobě z temností skrýši, vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.
12 De l’éclat qui l’entoure s’élancent ses nuées, la grêle et des flammes ardentes.
Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.
13 Il tonne dans les cieux, l’Eternel, le Dieu suprême fait entendre sa voix, la grêle et les flammes ardentes.
I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.
14 Il décoche ses flèches et il les disperse, il lance des éclairs et les frappe de stupeur.
Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.
15 Le lit des fleuves s’est découvert, les fondements de la terre ont été mis à nu, à ta voix impérieuse, ô Eternel, au souffle du vent de ta colère.
I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.
16 Il étend d’en haut sa main, me saisit, me retire du sein des grandes eaux;
Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.
17 il me délivre de mon puissant ennemi, de mes adversaires trop forts pour moi.
Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
18 Ils étaient à l’affût de mes malheurs, mais l’Eternel a été mon appui.
Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
19 Il m’a mis au large, m’a sauvé parce qu’il m’aime.
Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.
20 Le Seigneur me traite selon ma droiture, il récompense la pureté de mes mains.
Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.
21 C’Est que je suis fidèle aux voies du Seigneur, jamais je n’ai trahi mon Dieu.
Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
22 Toutes ses lois me sont présentes, ses statuts, je ne m’en écarte point.
Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.
23 Attaché à lui sans réserve, je me suis tenu en garde contre mes fautes.
Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.
24 Oui, le Seigneur m’a rémunéré selon ma droiture, selon la pureté de mes mains, dont ses yeux sont témoins.
Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.
25 Tu te montres aimant pour qui t’aime, loyal envers l’homme loyal,
Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.
26 sincère avec les cœurs purs, mais artificieux avec les pervers!
K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
27 Oui, tu viens en aide à un peuple humilié, et tu abaisses les yeux hautains.
Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.
28 Oui, tu fais briller ma lumière! L’Eternel, mon Dieu, illumine mes ténèbres.
Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.
29 Soutenu par lui, j’attaque un bataillon; grâce à mon Dieu, j’escalade un rempart.
Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.
30 Dieu puissant! parfaite est sa voie; la parole du Seigneur est infaillible, il est le bouclier de quiconque espère en lui.
Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.
31 Qui est Dieu, hormis l’Eternel? Qui un rocher tutélaire, si ce n’est notre Dieu?
Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?
32 Ce Dieu me ceint de force, et me fait suivre une voie parfaite.
Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.
33 Il rend mes pieds agiles comme ceux des biches, et m’installe sur mes hauteurs.
Èiní nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.
34 Il instruit mes mains aux combats, mes bras à manier l’arc d’airain.
Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.
35 Tu me prêtes le bouclier de ton secours, ta droite est mon appui, ta bienveillance fait ma supériorité.
Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.
36 Tu donnes de l’aisance à mes pas, et empêches mes talons de chanceler.
Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.
37 Je poursuis mes ennemis, je les atteins; point de relâche que je ne les aie détruits.
Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.
38 Je les abats, ils ne pourront plus se relever, ils gisent désormais à mes pieds.
Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.
39 C’Est toi qui m’as armé de vaillance pour la guerre, qui fais plier sous moi mes agresseurs;
Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.
40 mes ennemis, tu les fais fuir devant moi, et mes adversaires, j’en fais justice.
Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.
41 Ils s’adressent, à bout de ressources, à l’Eternel…: point de réponse!
Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
42 Je les écrase comme la poussière qu’emporte le vent, comme la fange des rues, je les pulvérise.
I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.
43 Tu me fais triompher des factions du peuple, tu me places à la tête des nations; des peuplades inconnues deviennent mes tributaires.
Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.
44 Au seul bruit de mon nom, ils se soumettent à moi, les fils d’un sol étranger me rendent hommage.
Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.
45 Les fils de l’étranger perdent courage, ils tremblent au fond de leurs retraites.
Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.
46 Vivant est le Seigneur, et béni mon rocher! Glorifié le Dieu qui me protège!
Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,
47 O Dieu, c’est toi qui me procures vengeance, qui fais tomber des peuples à mes pieds;
Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.
48 qui m’arraches à mes ennemis, me fais triompher de mes agresseurs, et échapper aux hommes de violence.
Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.
49 Je te rends donc grâce, Seigneur, à la face des peuples, et je chante ta gloire,
A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati,
50 ô toi qui assures de grandes victoires à ton roi, qui combles de bienfaits ton oint David et sa postérité à jamais!
Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
