Proverbes 26
1 La neige n’est pas de saison en été ni la pluie au temps de la moisson: tout aussi peu les honneurs sont faits pour le sot.
Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
2 Comme le passereau s’enfuit à tire d’aile et comme s’envole l’hirondelle, ainsi la malédiction gratuite manque son but.
Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
3 Le fouet pour le cheval, le licou pour l’âne, et le bâton pour l’épaule du sot.
Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
4 Ne réplique pas au sot dans le sens de son ineptie; car toi aussi serais comme lui.
Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
5 Réplique au sot selon son ineptie, sans cela il se prendrait pour un sage.
Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
6 C’Est se couper les jarrets et s’abreuver de dépit que de charger d’une mission le sot.
Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
7 Comme le boiteux cloche sur ses jambes, ainsi fait une maxime sur les lèvres des sots.
Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
8 Autant fixer une pierre dans la fronde que de décerner des honneurs au sot.
Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
9 Une épine qui perce la main d’un homme ivre, telle une maxime dans la bouche des sots.
Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
10 Le puissant fait tout trembler: il prend à sa solde sots et vagabonds.
Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
11 Comme le chien retourne à son vomissement, ainsi le sot rabâche ses inepties.
Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
12 Vois-tu un homme qui se prend pour un sage. il y a plus à attendre d’un sot que de lui.
Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
13 Le paresseux s’écrie: "Il y a un chacal qui barre la route, un lion parcourt les rues!"
Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
14 Telle la porte tourne sur ses gonds, tel le paresseux sur son lit.
Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
15 Le paresseux introduit sa main dans le plat: c’est trop de fatigue pour lui de la porter à sa bouche.
Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
16 Le paresseux se targue de plus de sagesse que sept conseillers avisés:
Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
17 Saisir un chien par les oreilles, c’est le fait du passant qui se met en rage pour la querelle d’autrui.
Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
18 Comme un dément qui lance des brandons, des flèches meurtrières,
Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
19 ainsi fait l’homme qui dupe son prochain et dit: "Mais je plaisantais!"
Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
20 Faute de bois, le feu s’éteint, et en l’absence d’un boutefeu, les rixes s’apaisent.
Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
21 Le charbon ardent donne la braise, le bois alimente le feu, et l’homme hargneux attise des querelles.
Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
22 Les paroles d’un boutefeu sont comme des coups qui retentissent au plus profond des entrailles.
Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
23 De l’alliage d’argent recouvrant un vase d’argile, telles sont des lèvres brûlantes d’amitié et un cœur méchant.
Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
24 Un ennemi peut faire le sournois avec ses lèvres, et dans son intérieur il prépare de mauvais coups;
Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
25 s’il prend une voix caressante, ne te fie pas à lui, car son cœur est plein d’horreurs.
Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
26 La haine a beau se couvrir d’un masque: sa méchanceté éclatera au grand jour.
Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
27 Celui qui creuse une fosse y tombera; celui qui lance une pierre s’en trouvera atteint.
Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
28 La langue mensongère hait ses victimes et la bouche du flatteur opère des chutes.
Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
