Proverbes 25
1 Les proverbes qui suivent émanent également de Salomon et ont été colligés par les gens d’Ezéchias, roi de Juda.
Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
2 La gloire de l’Eternel, c’est de s’entourer de mystère; la gloire du roi est d’examiner les choses à fond.
Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
3 Tout comme les cieux en hauteur, la terre en profondeur, le cœur des rois est insondable.
Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
4 Qu’on sépare les scories de l’argent, et l’orfèvre le travaillera en objet d’art.
Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
5 Qu’on éloigne le méchant de la présence du roi, et son trône se trouvera affermi par la justice.
Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
6 Ne te pavane pas devant le roi et n’occupe pas la place des grands.
Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
7 Car mieux vaut pour toi qu’on te dise: "Monte là!" que si on t’abaissait devant les nobles, chose que tes yeux ont déjà pu voir.
Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
8 Ne t’engage pas inconsidérément dans les luttes: tu t’exposerais à ne plus savoir que faire à la fin, si ton prochain te couvrait de confusion.
Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
9 As-tu un procès avec, ton prochain, défends-le, mais sans dévoiler des secrets qui ne t’appartiennent pas:
Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
10 tu serais blâmé par ceux qui t’entendent et décrié sans retour.
Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
11 Des pommes d’or dans des vases d’argent ajourés, telle une parole prononcée à propos.
Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
12 Un anneau d’or, un collier de perles, tel le sage qui fait la morale à une oreille attentive.
Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
13 Comme une fraîcheur de neige au temps de la moisson, tel le, messager, fidèle à son mandat: il restaure l’âme de son maître.
Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
14 Des nuages et du vent, mais de pluie point! Tel est l’homme qui fait grand bruit de ses dons illusoires.
Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
15 Par une patience inlassable, on capte la faveur d’un supérieur; un doux parler brise la plus dure résistance.
Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
16 As-tu trouvé du miel, manges-en à ta suffisance; mais évite de t’en bourrer: tu le rejetterais.
Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
17 Espace tes visites dans la maison de ton ami: il en aurait bientôt assez de toi et te prendrait en grippe.
Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
18 Une massue, un glaive, une flèche acérée, tel l’homme qui porte un faux témoignage contre son prochain.
Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
19 Une dent branlante, un pied chancelant, voilà ce que vaut au jour du malheur la confiance qu’on a dans un traître.
Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
20 Enlever son vêtement par un jour glacial, verser du vinaigre sur du nitre, ainsi fait celui qui entonne des chants pour un cœur affligé.
Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
21 Si ton ennemi a faim, donne lui à manger; s’il a soif, donne-lui à boire;
Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
22 car ainsi tu attises des charbons sur sa tète, et le Seigneur t’en récompensera.
Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
23 Le vent du Nord produit la pluie, et la langue qui calomnie en secretles visages aigris.
Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
24 Mieux vaut habiter l’angle d’un toit que de partager un logis avec une femme acariâtre.
Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
25 De l’eau fraîche sur un corps fatigué, telle une bonne nouvelle venant d’un pays lointain.
Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
26 Une source boueuse, une fontaine aux eaux troubles, tel est le juste qui fléchit devant le méchant.
Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
27 Manger trop de miel ne vaut rien; mais étudier à fond les choses difficiles est un honneur.
Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
28 Une ville démantelée, sans remparts, tel est l’homme dont le tempérament ne connaît pas de frein.
Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
