Proverbes 16
1 L’Homme est maître des résolutions de son cœur; mais c’est l’Eternel qui prononce sur elles.
Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
2 Toutes les voies de l’homme sont pures à ses yeux, mais l’Eternel sonde les esprits.
Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
3 Remets le succès de tes œuvres à l’Eternel, et tes projets s’en trouveront affermis.
Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
4 L’Eternel a tout fait pour un but prédestiné, même le méchant pour le jour du malheur.
Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
5 Tout cœur hautain est en horreur à l’Eternel: haut la main! il ne restera pas indemne.
Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
6 La bonté et la bienveillance effacent la faute; la crainte de l’Eternel fait éviter le mal.
Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
7 Dieu agrée-t-il les voies d’un homme, il lui concilie même la faveur de ses ennemis.
Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
8 Mieux vaut une honnête médiocrité qu’un grand revenu, acquis par l’improbité.
Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
9 Le cœur de l’homme choisit sa voie; mais l’Eternel dirige ses pas.
Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
10 Ce sont des oracles qui émanent des lèvres du roi: quand il rend la justice, sa bouche ne faillit pas.
Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
11 Les plateaux, les balances exactes sont choses de Dieu, il est l’auteur de tous les justes poids.
Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
12 Faire le mal est chose odieuse aux rois; car les trônes s’affermissent par la justice.
Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
13 Des lèvres loyales font plaisir aux rois; ils aiment qui parle avec droiture.
Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
14 Le courroux du roi est un messager de mort, un homme sage sait l’apaiser.
Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
15 Que le visage du roi s’éclaire, c’est un gage de vie; sa faveur est comme une nuée chargée de pluie printanière.
V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16 Acquérir la sagesse, combien cela est plus précieux que l’or fin! S’Enrichir en sagacité vaut mieux que l’argent.
Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17 La route des justes les éloigne du mal; qui suit droit son chemin préserve sa vie.
Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
18 L’Orgueil précède la ruine, l’arrogance est le signe avant-coureur de la chute.
Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
19 Prendre une attitude modeste avec les humbles vaut mieux que partager du butin avec les orgueilleux.
Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
20 Qui réfléchit mûrement à une affaire s’assure des avantages; mais heureux qui met sa confiance en l’Eternel!
Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
21 Qui a le cœur sage mérite d’être appelé intelligent; la douceur des lèvres augmente la force de persuasion.
Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22 L’Intelligence est une source de vie pour celui qui en est doué; le châtiment des sots, c’est leur sottise.
Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23 Le cœur du sage inspire sa bouche, et augmente la force de persuasion de ses lèvres.
Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
24 Des paroles amènes sont un rayon de miel, doux à l’âme, bienfaisant au corps.
Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25 Tel chemin paraît tout uni à l’homme, et il aboutit aux avenues de la mort.
Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26 C’Est pour lui-même que travaille le laborieux, car pressantes sont les exigences de sa bouche.
Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27 L’Homme sans valeur morale est un artisan de malheur; sur ses lèvres il y a comme un feu dévorant.
Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28 L’Homme artificieux déchaîne la discorde; le boutefeu sème la division entre amis.
Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
29 L’Homme violent circonvient son prochain et le mène dans une mauvaise voie.
Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30 Il ferme les yeux pour méditer de mauvais coups; il se pince les lèvres: il a consommé le mal!
Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
31 La haute vieillesse est une couronne d’honneur; c’est sur le chemin de la vertu qu’elle se rencontre.
Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32 Qui résiste à la colère l’emporte sur le héros; qui domine ses passionssur un preneur de villes.
Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
33 On agite le sort dans l’urne mais l’arrêt qu’il prononce vient de l’Eternel.
Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
