Proverbes 14
1 La sagesse des femmes édifie la maison; leur folie la renverse de ses propres mains.
Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
2 Qui craint l’Eternel va droit son chemin; qui le méprise suit des voies obliques.
Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
3 Dans la bouche de l’insensé éclôt l’orgueil; mais les lèvres des sages les en préservent.
V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
4 Faute de bétail, le râtelier reste vide; c’est la vigueur du bœuf qui produit les riches moissons.
Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
5 Un témoin loyal ne ment pas; un témoin mensonger n’exhale que faussetés.
Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
6 Le persifleur recherche la sagesse: elle lui échappe; mais le savoir est facilement abordable à l’homme intelligent.
Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
7 Quand tu te sépareras d’un homme sot, tu n’auras pas appris ce que c’est que des lèvres raisonnables.
Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
8 C’Est une sagesse chez l’homme prudent de bien discerner sa voie; la sottise des fous est une cause de tromperie.
Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
9 Le péché se joue des insensés; parmi les hommes droits règne le contentement.
Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
10 Le cœur seul sent l’amertume qui l’envahit; de même ses joies, l’étranger n’y est pour rien.
Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
11 La maison des méchants sera ruinée; la tente des hommes droits est florissante.
Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
12 Tel chemin se présente tout uni devant l’homme et, finalement, il conduit à la mort.
Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
13 Même dans le rire le cœur peut souffrir, et la joie elle-même finit en tristesse.
Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
14 Un cœur dévoyé recueille le fruit de sa conduite; et l’homme de bien trouve sa satisfaction en lui-même.
Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
15 Le niais croit tout; l’homme réfléchi considère chacun de ses pas.
Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
16 Le sage est craintif et évite le mal; le sot se laisse entraîner et se croit en sûreté.
Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
17 Un homme prompt à la colère fait des sottises; l’homme fertile en roueries s’attire la haine.
Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
18 Les niais ont en partage la sottise; la raison est la couronne des gens avisés.
Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
19 Les méchants baissent la tête devant les bons; et les impies se tiennent à la porte du juste.
Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
20 Même pour son intime le pauvre est un objet d’antipathie; mais nombreux sont les amis du riche.
Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
21 Qui méprise son prochain est fautif; mais heureux qui prend pitié des humbles!
Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
22 Certes, ils font fausse route, ceux qui machinent le mal; amour et bienveillance récompensent ceux qui méditent le bien.
Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
23 Tout effort sérieux donne du profit; les vaines paroles ne causent que des pertes.
Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
24 Pour les sages la richesse est une couronne; la folie des sots reste toujours folie.
Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
25 Un témoin véridique sauve des existences; un témoin déloyal débite des faussetés.
Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
26 La crainte de l’Eternel vaut une place forte; on en fait un abri pour ses enfants.
V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
27 La crainte de l’Eternel est une source de vie; elle éloigne des pièges de la mort.
Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
28 Quand la nation s’accroit, c’est une gloire pour le roi; quand la population vient à manquer, c’est une ruine pour le prince.
Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
29 Etre longanime, c’est faire preuve de grande intelligence; se montrer irascible, c’est mettre en relief sa sottise.
Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
30 Un cœur paisible est un gage de vie pour le corps mais la jalousie est la carie des os.
Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
31 Qui opprime le pauvre outrage son Créateur; qui a pitié de l’indigent l’honore.
Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
32 Le méchant est accablé par son malheur; le juste a confiance jusque dans la mort.
Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
33 La sagesse réside dans un cœur intelligent; elle se fait remarquer parmi les sots.
V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
34 La justice grandit une nation; le crime est l’opprobre des peuples.
Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
35 La faveur du roi va au serviteur intelligent; celui qui agit sans vergogne est l’objet de sa colère.
Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
