Proverbes 10
1 Proverbes de Salomon. Un fils sage fait la joie de son père, et un fils sot le tourment de sa mère.
Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.
2 Les trésors de l’iniquité ne profitent pas, tandis que la vertu sauve de la mort.
Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti.
3 L’Eternel ne laisse pas l’âme du juste souffrir de la faim, mais il refoule l’avidité des méchants.
Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí.
4 Travailler d’une main indolente, c’est s’appauvrir; un bras laborieux enrichit.
K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.
5 Amasser des provisions en été est d’un homme intelligent; somnoler pendant la moisson, c’est se couvrir de honte.
Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí.
6 Les bénédictions abondent sur la tête du juste; la bouche des méchants recèle la violence.
Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
7 La mémoire du juste est une bénédiction; le nom des méchants tombe en pourriture.
Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.
8 Un esprit sage accueille des injonctions; un sot bavard se crée des embarras.
Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.
9 Qui marche dans la droiture marche avec sécurité; qui suit des voies tortueuses sera démasqué.
Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.
10 Cligner de l’œil, c’est causer du déplaisir; un sot bavard se crée des embarras.
Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.
11 La bouche du juste est une source de vie; la bouche des méchants recèle la violence.
Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
12 La haine suscite des querelles; l’amour couvre toutes les fautes.
Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.
13 Sur les lèvres de l’homme intelligent se trouve la sagesse; le bâton est pour le dos des gens bornés.
Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.
14 Les sages ont la pudeur de leur science; la bouche de l’insensé est un danger toujours menaçant.
Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.
15 La fortune du riche est pour lui une place forte; un sujet de crainte pour les pauvres, c’est leur misère.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření.
16 La récompense du juste, c’est la vie; le revenu du méchant c’est l’expiation.
Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu.
17 Tenir compte des réprimandes, c’est suivre le chemin de la vie; fuir les remontrances, c’est s’égarer.
Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí.
18 Dissimuler la haine est le fait de lèvres mensongères; qui débite des calomnies est un sot.
Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest.
19 Qui parle beaucoup ne saurait éviter le péché; mettre un frein à ses lèvres, c’est faire preuve d’intelligence.
Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.
20 La langue du juste est de l’argent de bon aloi; le cœur des méchants ne vaut pas cher.
Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí.
21 Le juste nourrit la foule de sa parole; les insensés meurent par leur manque d’intelligence.
Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají.
22 C’Est la bénédiction de l’Eternel qui enrichit, et nos efforts n’y ajoutent rien.
Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení.
23 Commettre une infamie est un jeu pour le sot; de même se comporter avec sagesse pour l’homme avisé.
Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží.
24 Ce que redoute le méchant lui survient; ce que souhaite le juste, on le lui accorde.
Èeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh.
25 Une bourrasque a passé, et le méchant n’est plus; mais le juste est fondé pour l’éternité.
Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý.
26 Ce que le vinaigre est pour les dents, la fumée pour les yeux, le paresseux l’est pour ceux qui l’envoient.
Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají.
27 La crainte de l’Eternel prolonge les jours, mais les années des méchants sont courtes.
Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají.
28 L’Attente des justes cause de joie; l’attente des méchants cause de déception.
Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne.
29 La voie de l’Eternel est une sauvegarde pour l’innocence et une menace pour les artisans d’iniquité.
Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost.
30 Le juste ne chancelle jamais, tandis que les méchants sont instables sur la terre.
Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi.
31 La bouche du juste est féconde en sagesse; la langue perverse sera extirpée.
Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude.
32 Les lèvres des justes sont coutumières de bienveillance; la bouche des méchants ne connaît que fausseté.
Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.
