Joël 2
1 Sonnez du cor dans Sion, et poussez des cris sur ma montagne sainte, pour qu’ils tremblent, tous les habitants de ce pays; car il arrive, le jour de l’Eternel, il est proche:
Trubte trubou na Sionu, a křičte na hoře svaté mé, nechť se třesou všickni obyvatelé této země, nebo přichází den Hospodinův, nebo blízký jest,
2 un jour de ténèbres et d’obscurité, un jour de nuages et de brume épaisse, pareil au crépuscule qui s’étend sur les montagnes! C’Est un peuple nombreux et puissant, tel qu’il n’y en eut jamais et qu’il n’y en aura plus jusqu’aux âges les plus reculés.
Den temnosti a mračna, den oblaku a mrákoty, jako záře jitřní rozprostřená po horách: Lid mnohý a silný, jemuž rovného nebylo od věků, aniž po něm kdy bude až do let národů i pronárodů.
3 Devant lui il y a un feu qui dévore, derrière lui une flamme brûlante, devant lui la terre était pareille au jardin d’Eden, quand il a passé, c’est un désert désolé: rien ne lui a échappé.
Před tváří jeho oheň zžírati bude, a za ním plamen plápolati; před ním země tato jako zahrada Eden, ale po něm bude poušť přehrozná, a aniž bude, což by ušlo před ním.
4 A le voir, on dirait des chevaux; ils courent comme des cavaliers.
Způsob jeho bude jako způsob koní, a jako jízdní, tak poběhnou.
5 Avec le fracas des chars roulant sur le sommet des montagnes, ils bondissent. On dirait le pétillement d’une flamme qui dévore le chaume, un peuple immense rangé en bataille.
Jako s hřmotem vozů po vrších hor skákati budou, jako hluk plamene ohně zžírajícího strniště, jako lid silný zšikovaný k bitvě.
6 A leur approche les peuples frémissent, tous les visages se couvrent de pâleur.
Tváři jeho děsiti se budou lidé, všecky tváře zčernají jako hrnec.
7 Ils se précipitent comme des héros, escaladent les murailles comme des gens de guerre; ils avancent chacun droit devant lui, sans dévier de la route.
Jako rekové poběhnou, jako muži váleční vstoupí na zed, a jeden každý cestou svou půjde, aniž se uchýlí z stezek svých.
8 L’Un ne se heurte pas contre l’autre, chacun suivant son chemin; ils se jettent sur les armes, sans rompre leurs rangs.
Jeden druhého nebude tlačiti, každý silnicí svou půjde, a byť i na meč upadli, nebudou raněni.
9 Ils se répandent à travers la ville, franchissent les murailles, montent dans les maisons, entrent par les fenêtres comme des larrons.
Po městě těkati budou, po zdech běhati, na domy vstupovati, a okny polezou jako zloděj.
10 Devant eux la terre tremble, les cieux frissonnent, le soleil et la lune s’obscurcissent et les étoiles voilent leur éclat.
Před tváří jeho třásti se bude země, pohnou se nebesa, slunce i měsíc se zatmí, a hvězdy potratí blesk svůj.
11 L’Eternel fait retentir sa voix à la tête de son armée, car innombrable est sa horde, car forts sont ceux qui exécutent ses ordres. Oui, grand est le jour de l’Eternel, et extrêmement redoutable: qui pourra le supporter?
Hospodin pak sám vydá hlas svůj před vojskem svým, proto že velmi veliký bude tábor jeho, proto že silný ten, kdož vykoná slovo jeho. (Nebo veliký bude den Hospodinův a hrozný náramně), i kdož jej bude moci snésti?
12 Et maintenantil en est temps encorerevenez à moi de tout votre cœur, avec des jeûnes, des pleurs et des plaintes funèbres.
A protož ještě nyní dí Hospodin: Obraťte se ke mně samému celým srdcem svým, a to s postem a s pláčem i s kvílením.
13 Déchirez vos cœurs et non pas vos vêtements, et retournez à l’Eternel, votre Dieu, car il est clément, miséricordieux, lent à la colère et abondant en grâce, enclin à revenir sur le mal.
A roztrhněte srdce vaše, a ne roucha vaše, a navraťte se k Hospodinu Bohu vašemu; neboť jest on milostivý a lítostivý, dlouhočekající a hojný v milosrdenství, a kterýž lituje zlého.
14 Qui sait? Peut-être, se ravisant, regrettera-t-il le mal qu’il vous a fait et laissera-t-il quelque bénédiction à sa suite: des offrandes et des libations pour l’Eternel, votre Dieu.
Kdo ví, neobrátí-li se a nebude-li želeti, a nezůstaví-li po něm požehnání, oběti suché a mokré Hospodinu Bohu vašemu.
15 Sonnez du cor dans Sion, ordonnez un jeûne, convoquez une réunion sainte!
Trubte trubou na Sionu, uložte půst, svolejte shromáždění.
16 Rassemblez le peuple, organisez un rendez-vous solennel, appelez les vieillards, rassemblez même les enfants et les nourrissons à la mamelle! Que le jeune marié sorte de sa chambre et la jeune épouse de son dais nuptial!
Shromažďte lid, posvěťte shromáždění, shromažďte starce, shromažďte maličké i ty, jenž prsí požívají; nechť vyjde ženich z pokojíka svého a nevěsta z schrany své.
17 Entre le portique et l’autel, que les prêtres, ministres de l’Eternel, pleurent et disent: "O Seigneur, épargne ton peuple, et ne livre pas ton héritage à l’opprobre, aux sarcasmes des nations! Faut-il qu’on dise parmi les peuples: Où est leur Dieu?"
Kněží, služebníci Hospodinovi, ať plačí mezi síňcí a oltářem, a řeknou: Odpusť, ó Hospodine, lidu svému, a nevydávej dědictví svého v pohanění, tak aby nad nimi panovati měli pohané. Proč mají říkati mezi národy: Kde jest Bůh jejich?
18 Et l’Eternel a été ému de jalousie pour son pays et de commisération pour son peuple.
I bude horlivou milostí zažžen Hospodin k zemi své, a slituje se nad lidem svým.
19 Et l’Eternel a répondu en disant à son peuple: "Voici, je vais vous envoyer le blé, le vin et l’huile, et vous en aurez à satiété; je ne vous livrerai plus en opprobre aux nations.
A ohlásí se Hospodin, a řekne lidu svému: Aj, já pošli vám obilé, mest a olej, i budete jím nasyceni, aniž vás vydám více v pohanění mezi pohany.
20 Et ce fléau venu du Nord, je l’éloignerai de vous, je le refoulerai dans une contrée aride et déserte, son avant-garde vers la mer Orientale, son arrière-garde vers la mer Ultérieure. Là, il exhalera son infection, là, il exhalera son odeur fétide, après avoir accompli de grandes choses.
Nebo půlnoční vojsko vzdálím od vás, a zaženu je do země vyprahlé a pusté, přední houf jeho k moři východnímu, konec pak jeho k moři nejdalšímu; i vzejde z něho smrad a puch, jakžkoli sobě mocně počíná.
21 O ma terre, ne crains plus! Tressaille de joie et sois dans l’allégresse, car l’Eternel a fait de grandes choses.
Neboj se země, plésej a vesel se; neboť mocně dělati bude Hospodin dílo své.
22 Ne craignez plus, bêtes des champs, car déjà reverdissent les pacages du désert, déjà les arbres portent leurs fruits, le figuier et la vigne donnent leurs richesses.
Nebojtež se zvířátka polí mých; neboť se zotaví pastviska na poušti, a stromoví přinese ovoce své, fík i vinný kmen vydadí moc svou.
23 Et vous, fils de Sion, réjouissez-vous, délectez-vous en l’Eternel, votre Dieu, car il vous donne la pluie d’automne d’une manière bienfaisante, il fait tomber pour vous en premier les pluies d’automne et du printemps.
I vy, synové Sionští, plésejte a veselte se v Hospodinu Bohu vašem; nebo vám dá déšť příhodný, a sešle vám déšť hojný, podzimní i jarní, v čas.
24 Et les granges regorgeront de blé, les cuves déborderont de vin et d’huile.
I budou naplněny stodoly obilím, a oplývati budou presové mstem a olejem.
25 Je vous ferai récupérer ainsi les années qu’ont dévorées la sauterelle, la locuste, le hanneton et la chenille, ma grande armée que j’avais lâchée contre vous.
A tak nahradím vám léta, kteráž sežraly kobylky, brouci, chroustové a housenky, vojsko mé veliké, kteréž jsem posílal na vás.
26 Vous mangerez une nourriture abondante et serez rassasiés, vous glorifierez le nom de l’Eternel, votre Dieu, qui aura fait pour vous tant de prodiges et plus jamais mon peuple n’aura à rougir.
Budete zajisté míti co jísti, a nasyceni jsouce, chváliti budete jméno Hospodina Boha svého, kterýž učinil s vámi divné věci, aniž zahanben bude lid můj na věky.
27 Et vous reconnaîtrez que je suis au milieu d’Israël, que moi, je suis l’Eternel, votre Dieu, et nul autre. Et jamais mon peuple n’aura plus à rougir.
A poznáte, že já jsem u prostřed Izraele, a že já Hospodin jsem Bohem vaším, a že není žádného jiného; neboť nebude zahanben lid můj na věky.
28 Après cela, je répandrai mon esprit sur toute chair, si bien que vos fils et vos filles prophétiseront, que vos vieillards songeront des songes et que vos jeunes gens verront des visions.
I stane se potom, že vyleji Ducha svého na všeliké tělo, a budou prorokovati synové vaši i dcery vaše; starci vaši sny mívati budou, mládenci vaši vidění vídati budou.
29 Même sur les esclaves et les servantes je répandrai, en ces jours, mon esprit.
Nýbrž i na služebníky a na služebnice v těch dnech vyleji Ducha svého,
30 Et je ferai apparaître des prodiges au ciel et sur la terre: du sang, du feu et des colonnes de fumée.
A ukáži zázraky na nebi i na zemi, krev a oheň a sloupy dymové.
31 Le soleil se changera en ténèbres et la lune en sang, à l’approche du jour de l’Eternel, si grand et si redoutable.
Slunce obrátí se v tmu a měsíc v krev, prvé než přijde den Hospodinův veliký a hrozný,
32 Alors quiconque invoquera le nom de l’Eternel sera sauvé; car sur le mont Sion et dans Jérusalem le salut sera assuré, ainsi que l’a dit l’Eternel, comme il le sera, parmi les survivants, à ceux qu’élira le Seigneur.
A však stane se, že kdož by koli vzýval jméno Hospodinovo, vysvobozen bude; nebo na hoře Sion a v Jeruzalémě bude vysvobození, jakož pověděl Hospodin, totiž v ostatcích, kterýchž povolá Hospodin.
