Job 41
1 Tireras-tu le Léviathan avec un hameçon? Lui feras-tu baisser la langue avec la ligne?
Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
2 Lui passeras-tu un jonc dans les narines, lui perceras-tu la mâchoire avec un crochet?
Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
3 Te prodiguera-t-il ses prières? Ou t’adressera-t-il de douces paroles?
Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
4 Fera-t-il un pacte avec toi? L’Engageras-tu comme un esclave perpétuel?
Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
5 Te servira-t-il de jouet comme un passereau? L’Attacheras-tu pour amuser tes jeunes filles?
Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
6 Les pêcheurs associés en feront-ils le commerce? Le débiteront-ils entre les marchands?
Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
7 Cribleras-tu sa peau de dards et sa tête de harpons barbelés?
Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
8 Pose seulement ta main sur lui: tu te souviendras de ce combat et ne recommenceras plus!
Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
9 Vois, espérer la victoire est une illusion: à son seul aspect, n’est-on pas terrassé?
Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
10 Personne n’est assez téméraire pour l’exciter: qui donc oserait me tenir tête, à moi?
Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
11 Qui m’a rendu un service que j’aie à payer de retour? Tout ce qui est sous le ciel est à moi.
Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
12 Je ne passerai pas sous silence ses membres, le détail de ses exploits, la beauté de sa structure.
Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
13 Qui a soulevé le dessous de son vêtement? Qui a pénétré dans la double rangée de sa denture?
Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
14 Qui a ouvert les battants de sa gueule? La terreur habite autour de ses dents.
Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
15 Imposantes sont les lignes d’écailles qui lui servent de boucliers et pressées comme un sceau qui adhère fortement.
Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
16 Elles se touchent de près, l’air ne pénètre pas entre elles.
Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
17 L’Une est serrée contre l’autre; elles tiennent ensemble sans aucun interstice.
Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
18 Ses éternuements font jaillir la lumière, ses yeux sont comme les paupières de l’aurore.
Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
19 De sa bouche partent des flammes, s’échappent des étincelles de feu.
Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
20 De ses naseaux sort la fumée, comme d’une marmite bouillante chauffée aux roseaux.
Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
21 Son haleine allume les charbons, de sa gueule sort une flamme.
Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
22 Dans son cou la force réside, devant lui bondit la terreur.
V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
23 Les fanons de sa chair sont adhérents, soudés sur lui sans ballotter.
Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
24 Son cœur est massif comme une pierre, solide comme la meule de dessous.
Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
25 Quand il se dresse, les plus vaillants tremblent et se dérobent sous le coup de l’épouvante.
Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
26 L’Attaque-t-on avec l’épée, elle n’a point de prise sur lui, pas plus que lance, javelot ou cuirasse.
Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
27 Pour lui, le fer est comme de la paille, l’airain comme du bois pourri.
Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
28 Le fils de l’arc ne le met pas en fuite, les pierres de la fronde se changent pour lui en chaume.
Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
29 Comme du chaume aussi lui paraît la massue, il se rit du sifflement des dards.
Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
30 Son ventre est garni de tessons pointus, il promène comme une herse sur le limon.
Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
31 Il fait bouillonner les profondeurs comme une chaudière; il rend la mer semblable à un bassin d’onguents.
Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
32 Le sillage qu’il laisse derrière lui est lumineux: on dirait que les vagues ont la blancheur de la vieillesse.
Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
33 Il n’a pas son pareil sur la terre, lui qui est fait pour ne rien craindre.
Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
34 Il regarde avec dédain tout ce qui est élevé: il est le roi de tous les fauves altiers.
Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
