Job 38
1 L’Eternel répondit à Job du sein de la tempête et dit:
Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:
2 Quel est celui qui dénigre les desseins de Dieu par des discours dépourvus de sens?
Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?
3 Ceins donc tes reins comme un homme: je vais t’interroger et tu m’instruiras.
Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
4 Où étais-tu lorsque je fondais la terre? Dis-le, si tu en as quelque connaissance.
Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
5 Qui a fixé ses dimensions, si tu le sais, ou qui a tendu sur elle le cordeau?
Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?
6 Sur quoi sont assis ses piliers, ou qui a lancé sa pierre angulaire,
Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
7 tandis que les étoiles du matin chantaient en chœur, et que tous les fils de Dieu poussaient des cris de joie?
Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
8 Qui a fermé la mer avec des portes, quand elle sortit jaillissante du sein maternel,
Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
9 quand je lui donnai la nuée pour vêtement et une brume épaisse pour langes;
Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
10 quand je brisai son élan par mes barrières et lui posai des verrous et des portes,
Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
11 et que je lui dis: "Jusqu’ici tu viendras et non au-delà: ici s’arrêtera l’orgueil de tes flots?"
I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
12 As-tu jamais de ta vie donné des ordres au matin, assigné sa place à l’aurore,
Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
13 pour qu’elle saisisse les bords de la terre et en rejette les méchants en une secousse?
Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
14 Quand elle paraît, la terre se transforme comme l’argile sous le sceau, et les choses se présentent comme un riche vêtement.
Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
15 Les méchants sont privés de leur lumière à eux, et leur bras déjà levé est brisé.
A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
16 As-tu pénétré jusqu’aux sources de la mer, as-tu circulé au fonds de l’abîme?
Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
17 Les portes de la mort se sont-elles dévoilées devant toi? As-tu vu l’entrée du royaume des ombres?
Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
18 As-tu mesuré l’immense étendue de la terre? Dis-le, si tu sais tout cela.
Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
19 Quel chemin mène à la demeure de la lumière, et où est l’habitation des ténèbres,
Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
20 pour que tu les conduises dans leur domaine et reconnaisses les avenues de leur maison?
Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
21 Tu le sais sans doute! Car tu étais né dès lors, et grand est le nombre de tes jours!
Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
22 Es-tu entré dans les trésors de la neige, as-tu aperçu les dépôts de la grêle,
Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
23 que je tiens en réserve pour les temps de détresse, pour le jour du combat et de la guerre?
Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?
24 Quelle est la voie par où se disperse la lumière, par où le vent d’Est se répand sur la terre?
Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?
25 Qui a creusé des rigoles à l’averse, une route à l’éclair sonore,
Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,
26 pour arroser des régions inhabitées, le désert où il n’y a pas d’hommes,
Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
27 pour abreuver les terres incultes et sauvages et faire pousser l’herbe nouvelle des prairies?
Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
28 La pluie a-t-elle un père? Qui engendre les gouttes de la rosée?
Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
29 De quel sein sort la glace, et le givre du ciel, qui l’a enfanté?
Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
30 Les eaux se condensent comme la pierre et la surface des eaux se contracte.
Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
31 Est-ce toi qui noues les bandeaux des Pléiades ou qui relâches les liens de l’Orion?
Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
32 Est-ce toi qui fais paraître les planètes en leur temps et qui diriges la Grande-Ourse avec ses petits?
Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
33 Connais-tu les lois du ciel? Est-ce toi qui règles sa force d’action sur la terre?
Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
34 Te suffit-il d’élever ta voix vers la nuée, pour qu’elle t’envoie des masses d’eau?
Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
35 Est-ce toi qui commandes aux éclairs de partir? Te disent-ils: "Nous voici?"
Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
36 Qui a mis de la sagesse, dans la brume sombre, ou qui a donné au météore l’intelligence?
Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
37 Qui pourrait dénombrer les nuages avec sagacité, et qui incline les amphores du ciel,
Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
38 de manière à agréger la poussière en une masse compacte et à coller ensemble les glèbes de la terre?
Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
39 Est-ce toi qui poursuis la proie pour le lion, qui assouvis la voracité des lionceaux,
Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
40 lorsqu’ils sont tapis dans leurs tanières ou se tiennent aux aguets dans les fourrés?
Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?
41 Qui prépare au corbeau sa pâture, quand ses petits crient vers Dieu et errent çà et là faute de nourriture?
Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?
