< Job 34 >

1 Elihou reprit et dit:
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2 Ecoutez, ô sages, mes discours, et vous, hommes instruits, prêtez-moi votre attention.
Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
3 Car l’oreille apprécie les discours comme le palais déguste la nourriture.
Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
4 Mettons-nous en quête de ce qui est juste, examinons entre nous ce qui est bon.
Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
5 Car Job a dit: "Je suis innocent, et Dieu m’a refusé justice.
Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
6 En dépit de mon bon droit, je passe pour menteur; cruel est le coup qui m’a frappé, sans que j’aie failli!"
Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
7 Y a-t-il un homme comme Job, buvant le blasphème comme de l’eau,
Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
8 faisant cause commune avec les artisans d’iniquité et allant de pair avec les malfaiteurs?
A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
9 Car il a dit: "L’Homme ne gagne rien à être en bons termes avec Dieu!"
Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
10 C’Est pourquoi, gens d’intelligence, écoutez-moi: loin de Dieu l’iniquité et du Tout-Puissant l’injustice!
A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
11 Car il paie chacun selon ses œuvres et lui assigne le sort mérité par sa conduite.
Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
12 Non, en vérité, Dieu ne commet pas de mal, le Tout-Puissant ne fausse pas la justice.
A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
13 Qui lui a confié la direction de la terre? Qui a mis tout l’univers entre ses mains?
Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
14 S’Il n’avait de pensée que pour lui-même, s’il retirait à lui son esprit et son souffle,
Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
15 toutes les créatures périraient du coup, et l’homme retournerait à la poussière.
Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
16 Or, si tu jouis de ton bon sens, écoute ceci, prête l’oreille au son de mes paroles:
Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
17 Celui qui hait la justice pourrait-il régner? Oseras-tu incriminer l’Etre infiniment juste?
Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
18 Est-il permis de dire au roi: "scélérat!" et aux princes: "criminels!"
Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
19 Eh bien! Lui ne prend pas parti pour les grands, et ne favorise pas le riche contre le pauvre, car ils sont tous l’œuvre de sa main.
Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
20 En un clin d’œil, ils meurent, et au milieu de la nuit, le peuple s’agite et ils disparaissent; on supprime les puissants, sans qu’une main se lève.
V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
21 C’Est que ses yeux sont ouverts sur les voies de l’homme, il observe chacun de ses pas.
Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
22 Point de ténèbres, point d’ombre si profonde où puissent se cacher les malfaiteurs.
Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
23 Car Dieu n’a pas besoin de surveiller longuement un homme, pour le faire comparaître en justice.
Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
24 Il brise les puissants sans long examen et met d’autres à leur place.
Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
25 C’Est parce qu’il connaît leurs œuvres, qu’il les renverse de nuit et les écrase.
Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
26 En qualité d’impies, il les frappe aux yeux de nombreux spectateurs,
Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
27 les punissant de s’être détournés de lui, d’avoir méconnu toutes ses voies,
Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
28 d’avoir fait monter jusqu’à lui les cris du faible, et retentir à ses oreilles la protestation des miséreux.
Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
29 Et s’il fait l’apaisement, qui le lui reprochera? Quand il cache sa face, qui pourra le voir? II domine et sur les nations et sur les individus,
(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
30 ne voulant pas du règne des hommes pervers, de ceux qui sont un piège pour les peuples.
Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
31 Se peut-il qu’on dise à Dieu: "J’Ai expié sans être coupable.
Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
32 Ce qu’il m’est impossible de voir, apprends-le moi toi-même; si j’ai commis des injustices, je ne récidiverai pas?"
Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
33 Est-ce sous ton inspiration qu’Il doit rémunérer, parce que tu exprimes ton dédain ou que tu manifestes tes préférences, toi et non moi? Ce que tu sais, expose-le donc.
Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
34 Les gens sensés me le diront, les hommes sages qui m’écoutent:
Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
35 "Job ne discourt pas en connaissance de cause, ses paroles ne sont pas raisonnables.
Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
36 Mon souhait serait que Job fût éprouvé encore longtemps, à cause de ses réponses dignes d’hommes iniques;
Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
37 car à son péché il ajoute une faute plus grave: il pense triompher au milieu de nous et prodigue ses propos contre Dieu."
Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.

< Job 34 >