Job 15
1 Eliphaz de Têmân prit la parole et dit:
Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 Est-il digne du sage de mettre en avant des raisons futiles, de gonfler son sein de vent?
Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
3 d’employer des arguments sans valeur et des paroles qui ne servent de rien?
Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
4 Tu en viens à saper la piété, à supprimer les prières au Tout-Puissant!
Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
5 C’Est ton iniquité qui inspire ta bouche, et ainsi tu adoptes le langage de la mauvaise foi.
Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
6 C’Est ta bouche qui te condamne, et non moi; tes propres lèvres témoignent contre toi.
Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
7 Es-tu donc, par ta naissance, le premier des hommes? As-tu vu le jour avant les collines?
Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
8 As-tu entendu ce qui se dit dans le conseil de Dieu? As-tu confisqué à ton profit la sagesse?
Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
9 Que sais-tu que nous ne sachions? Que comprends-tu qui nous échappe?
Co víš, čehož bychom nevěděli? Èemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
10 Parmi nous aussi il est des gens vénérables par l’âge, des vieillards plus riches de jours que ton père.
I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
11 Comptes-tu pour rien les consolations de Dieu et la parole qui t’a été dite en douceur?
Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
12 Pourquoi te laisser emporter par ton cœur? Pourquoi rouler ainsi tes yeux?
Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
13 Pourquoi tourner ta mauvaise humeur contre Dieu et laisser échapper de tels discours de ta bouche?
Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
14 Qu’est-ce donc que l’homme pour se prétendre pur et l’enfant de la femme pour se dire juste?
Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
15 Quoi! Même en ses saints il n’a pas confiance, et les cieux ne sont pas sans tache à ses yeux!
An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
16 Que sera-ce de cet être méprisable et corrompu, de l’homme qui boit l’iniquité comme l’eau?
Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
17 Je veux t’instruire, écoute-moi; je veux t’exposer ce que j’ai vu;
Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
18 ce que racontent les sages, sans rien dissimuler, comme une tradition de leurs pères,
Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
19 qui furent, seuls, maîtres de ce pays et auxquels nul étranger ne s’est mêlé:
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
20 "Les tourments remplissent toute la vie du méchant, tout le cours des années mesurées au tyran.
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
21 Ses oreilles ne cessent d’entendre un bruit terrifiant; en pleine paix, il se voit assaillir par le dévastateur.
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
22 Il renonce à l’espoir d’échapper aux ténèbres, il se sait prédestiné au glaive.
Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
23 Il erre ça et là pour chercher du pain: il a conscience que des jours sombres se préparent pour lui.
Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
24 La détresse et l’angoisse le jettent dans l’épouvante; elles l’étreignent comme un roi qui monte à l’assaut.
Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
25 C’Est qu’il a dirigé sa main contre Dieu, il s’est élevé contre le Tout-Puissant.
Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
26 C’Est qu’il lui a couru sus, le cou tendu, couvert de toute l’épaisseur de ses boucliers bombés.
Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
27 C’Est qu’il a le visage épaissi par la graisse et le dos arrondi par l’embonpoint.
Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
28 Aussi se fixe-t-il dans des villes en ruines, dans des maisons qui ne sont pas habitables, étant destinées à se changer en décombres.
A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
29 Il ne s’enrichira pas, sa fortune ne subsistera point; tel un arbre sans fruits il n’inclinera pas à terre le sommet de ses branches.
Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
30 Il ne sortira plus des ténèbres; ses rejetons seront consumés par le feu; il disparaîtra comme par un souffle de Dieu.
Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
31 Qu’il n’espère rien de la fraude! II a fait fausse route. La déception sera son salaire.
Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
32 Sa carrière sera achevée avant le temps, et son toit de feuillage ne reverdira plus.
Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
33 Tel qu’une vigne, il sera dépouillé de ses jeunes grappes; tel qu’un olivier, il jettera ses fleurs.
Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
34 Car la bande des pervers est condamnée à la stérilité; le feu dévore les tentes où s’entassent les dons de la corruption.
Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
35 Ils conçoivent le mal, ils enfantent le malheur. Leur sein couve la perfidie.
Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
