Job 11

1 Çophar de Naama prit la parole et dit:

A odpovídaje Zofar Naamatský, řekl:

2 Est-ce que ce flot de paroles n’appelle pas une réponse? Suffit-il d’être loquace pour avoir raison?

Zdaliž k mnohým slovům nemá odpovědíno býti? Aneb zdali člověk mnohomluvný práv zůstane?

3 Ton verbiage réduirait-il les gens au silence, et prodiguerais-tu l’ironie, sans que personne te confonde?

Žváním svým lidi zaměstknáváš, a posmíváš se, aniž jest, kdo by tě zahanbil.

4 Tu dis: "Pure est ma doctrine, je suis sans tache à tes yeux."

Nebo jsi řekl: Èisté jest učení mé, a čist jsem, ó Bože, před očima tvýma.

5 Ah! Il serait à souhaiter que Dieu parlât, qu’il ouvrît ses lèvres pour te répondre!

Ješto, ó kdyby Bůh mluvil, a otevřel rty své proti tobě,

6 Il te révélerait les mystères de la sagesse, car la vérité a de nombreux aspects; et tu reconnaîtrais que Dieu est loin de te compter toutes tes fautes.

Aťby oznámil tajemství moudrosti, že dvakrát většího trestání zasloužil jsi. A věz, že se Bůh zapomněl na tebe pro nepravost tvou.

7 Prétends-tu pénétrer le secret insondable de Dieu, saisir la perfection du Tout-Puissant?

Zdaliž ty stižitelnosti Boží dosáhneš, aneb dokonalost Všemohoucího vystihneš?

8 Si elle a la hauteur des cieux, que peux-tu faire? Si elle dépasse la profondeur du Cheol, quelle connaissance en as-tu? (Sheol h7585)

Vyšší jest nebes, což učiníš? Hlubší než peklo, jakž porozumíš? (Sheol h7585)

9 Elle est plus étendue en longueur que la terre, plus vaste que l’Océan!

Delší jest míra její než země, a širší než moře.

10 Si Dieu s’avance, s’il enferme dans une geôle, s’il convoque une assemblée de justice, qui peut l’en détourner?

Bude-li pléniti neb zavírati aneb ssužovati, kdo se na něj bude domlouvati?

11 Car il connaît bien les gens pervers, il remarque l’iniquité sans même y regarder de près.

Poněvadž zná lidskou marnost, a vidí nepravost, což by tomu rozuměti neměl?

12 Par là, l’homme au cerveau creux peut devenir intelligent et, cessant d’être un âne sauvage, naître à la dignité humaine.

Tak aby muž nesmyslný nabyl rozumu, ačkoli člověk jest jako hřebec z divokého osla zplozený.

13 Donc, si tu veux, toi, bien diriger ton cœur et étendre tes bras vers lui,

Jestliže ty nastrojíš srdce své, a ruce své k němu vztáhneš;

14 si tu écartes le péché qui souille ta main, si tu bannis l’injustice de ta tente,

Byla-li by nepravost v ruce tvé, vzdal ji od sebe, aniž dopouštěj bydliti v staních svých nešlechetnosti:

15 aussitôt, tu pourras relever ton front exempt de tache; tu seras solide comma l’airain et n’auras rien à craindre.

Tedy jistě pozdvihneš tváři své z poškvrny, a budeš nepohnutý, aniž se báti budeš.

16 Bien plus, tu oublieras les maux passés, ou ne t’en souviendras que comme de l’onde écoulée.

Nebo se na těžkost zapomeneš, na niž jako na vody, kteréž pominuly, zpomínati budeš.

17 Ton sort sera plus brillant que le soleil de midi, le sombre crépuscule luira pour toi comme le matin.

K tomu nad poledne jasný nastaneť čas; zatmíš-li se pak, jitru podobný budeš.

18 Tu seras plein de confiance, car l’espoir renaîtra, tu feras ton inspection et te coucheras en sécurité.

Budeš i mysli doufanlivé, maje naději; stánek roztáhneš, i bezpečně spáti budeš.

19 Ton gîte ne sera troublé par personne, mais beaucoup rechercheront tes faveurs,

A tak v pokoji budeš, aniž tě kdo předěsí, a mnozí tváři tvé kořiti se budou.

20 tandis que les yeux des méchants se consumeront, que tout refuge leur sera fermé, et que leur espoir, ce sera le dernier souffle d’un mourant.

Oči pak bezbožných zkaženy budou, a utíkání jim zhyne; nadto naděje jejich bude jako dchnutí člověka.