< Ecclésiaste 7 >

1 Un bon renom est préférable à l’huile parfumée, et le jour de la mort au jour de la naissance.
Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
2 Mieux vaut aller dans une maison de deuil que dans une maison où l’on festoie; là se voit la fin de tout homme: et les vivants doivent la prendre à cœur!
Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
3 Mieux vaut la tristesse que la gaieté, car le visage peut être sombre et le cœur satisfait.
Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
4 La pensée du sage se porte vers la maison de deuil, la pensée des fous vers la maison de plaisir.
Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
5 Mieux vaut entendre les reproches d’un sage que d’écouter les chansons des sots.
Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
6 Car tel le crépitement des broussailles sous la marmite, tels sont les rires des fous. Et cela aussi est vanité!
Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
7 Certes, la concussion affole le sage, et les présents font perdre le sens.
Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
8 La fin d’une entreprise est préférable à son début; un caractère endurant l’emporte sur un caractère hautain.
Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
9 Ne cède pas trop vite à ton humeur irascible, car la colère est à demeure au sein des fous.
Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
10 Ne dis point: "D’Où vient que les temps passés valaient mieux que le présent?" Car c’est manquer de sagesse de poser cette question.
Neříkej: Èím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
11 Précieuse est la sagesse avec un patrimoine: grande supériorité pour ceux qui voient le soleil!
Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
12 Car ainsi on est sous la protection de la sagesse et sous la protection de l’argent; toutefois la sagesse l’emporte, car elle prolonge la vie de ceux qui la possèdent.
Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
13 Regarde l’œuvre de Dieu: qui peut redresser ce qu’il a fait courbe?
Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
14 Au jour du bonheur, sois content; et au jour du malheur, considère que Dieu a fait correspondre l’un à l’autre, de façon à ce que l’homme ne trouve pas à récriminer contre lui.
V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
15 J’Ai tout vu au cours de mon éphémère existence: tel juste succombe malgré sa vertu, et tel méchant dure malgré sa perversité.
Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
16 Ne sois pas juste à l’excès, ne sois pas sage plus qu’il ne faut; pourquoi t’exposer à la ruine?
Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
17 Ne sois pas trop méchant, évite d’être sot; pourquoi voudrais-tu mourir avant le temps?
Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
18 Tu feras bien de t’attacher à l’une des méthodes sans que ta main lâche l’autre: celui qui craint Dieu se tire d’affaire en toutes choses.
Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
19 La sagesse est une force pour l’homme, plus efficace que dix chefs gouvernant une ville.
Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
20 II n’est pas d’homme juste sur terre qui fasse le bien sans jamais faillir.
Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
21 N’Aie garde de faire attention à toutes les paroles qu’on débite; tu éviteras ainsi d’entendre ton esclave proférer des malédictions contre toi.
Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
22 Car bien des fois, ton cœur le sait, il t’est arrivé de proférer des malédictions contre les autres.
Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
23 Tout cela, je l’ai expérimenté avec sagacité; je disais: "Je voudrais me rendre maître de la sagesse!" Mais elle s’est tenue loin de moi.
Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
24 Ce qui existe est si loin et si infiniment profond! Qui pourrait y atteindre?
Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
25 Je m’étais appliqué de tout cœur à tout examiner et scruter, à rechercher sagesse et raison, à apprécier aussi malignité et sottise, folie et insanités.
Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
26 Et ce que j’ai trouvé de plus amer que la mort, c’est la femme, dont le cœur n’est que guet-apens et pièges et dont les bras sont des chaînes. Celui qui jouit de la faveur de Dieu échappe à ses griffes, mais le pécheur s’y laisse prendre.
I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
27 Vois, c’est là ce que j’ai trouvé, dit l’Ecclésiaste, en ajoutant un fait à un autre pour arriver à une conclusion.
Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
28 Mais il est une chose encore que j’ai cherchée et que je n’ai pas trouvée: parmi mille individus, j’ai pu trouver un homme, mais de femme, parmi eux tous, je n’en ai pas trouvé.
Èeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
29 Seulement voici ce que j’ai trouvé: c’est que Dieu a fait les hommes pour être droits; ce sont eux qui ont recours à toutes sortes de roueries.
Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.

< Ecclésiaste 7 >