< 2 Samuel 22 >

1 David prononça en l’honneur de l’Eternel les paroles de ce cantique, lorsque l’Eternel l’eut délivré de la main de tous ses ennemis et de la main de Saül.
Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
2 Il dit: Seigneur, tu es mon rocher et ma forteresse, un libérateur pour moi;
A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
3 Mon Dieu tutélaire en qui je m’abrite, mon bouclier et mon puissant sauveur, mon rempart et mon refuge; mon protecteur, qui m’assistes contre la violence!
Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
4 Gloire m’écrié-je à l’Eternel, qui me délivre de mes ennemis!
Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
5 Déjà m’enveloppaient les flots mortels; les torrents de la perdition me faisaient frémir;
Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
6 J’Étais enlacé dans les réseaux de la tombe, surpris dans les filets de la mort. (Sheol h7585)
Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne. (Sheol h7585)
7 Dans ma détresse j’invoque le Seigneur, je fais appel à mon Dieu, et de son sanctuaire il entend ma voix, mon cri est monté à ses oreilles.
V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
8 Soudain la terre oscille et tremble, les fondements du ciel sont ébranlés, secoués par la colère de Dieu.
Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
9 Des vapeurs s’exhalent, signe de son courroux; de sa bouche sort un feu dévorant, jaillissent de brûlantes étincelles.
Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
10 Il incline les cieux et descend; sous ses pieds, une brume épaisse.
Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
11 Porté sur les chérubins, il vole, il apparaît sur les ailes du vent.
I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
12 Il déploie autour de lui les ténèbres comme une tente, des eaux agglomérées, d’opaques nuages.
Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
13 Le seul reflet de sa face allume des flammes ardentes.
Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
14 Il tonne du haut des cieux, l’Eternel! Le Dieu suprême fait entendre sa voix.
Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
15 Il lance ses flèches, ils se dispersent; l’éclair, il les frappe de stupeur.
Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
16 Le lit de l’océan s’est découvert, les fondements de la terre ont été mis à nu, à la voix impérieuse de l’Eternel, au souffle du vent de sa colère.
I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
17 Il étend d’en haut sa main, me saisit, me retire du sein des grandes eaux;
Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
18 Il me délivre de mon puissant ennemi, de mes adversaires trop forts pour moi.
Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
19 Ils étaient à l’affût de mes malheurs; mais l’Eternel a été mon appui.
Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
20 Il m’a mis au large, m’a sauvé parce qu’il m’aime.
Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
21 Le Seigneur me traite selon ma droiture, il récompense la pureté de mes mains.
Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
22 C’Est que je suis fidèle aux voies du Seigneur, jamais je n’ai trahi mon Dieu.
Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
23 Toutes ses lois me sont présentes; ses statuts, je ne m’en écarte point.
Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
24 Attaché à lui sans réserve, je me suis tenu en garde contre mes fautes.
A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
25 Oui, le Seigneur m’a rémunéré selon ma droiture, selon ma pureté, dont ses yeux sont témoins.
Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
26 Tu te montres aimant pour qui t’aime, loyal envers l’homme loyal,
Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
27 Sincère avec les cœurs purs, mais artificieux avec les pervers!
K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
28 Tu viens en aide à un peuple humilié, et sous ton regard tu fais ployer les superbes.
Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
29 Oui, tu es mon flambeau, Seigneur! L’Eternel illumine mes ténèbres.
Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
30 Soutenu par toi, j’attaque un bataillon; grâce à mon Dieu, j’escalade un rempart.
Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
31 Dieu puissant! Parfaite est sa voie; la parole du Seigneur est infaillible, il est le bouclier de quiconque espère en lui.
Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
32 Qui est Dieu, hormis l’Eternel? Qui un rocher tutélaire, si ce n’est notre Dieu?
Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
33 Ce Dieu est mon rempart invincible; il dégage complètement ma carrière.
Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
34 Il rend mes pieds agiles comme ceux des biches, et m’installe sur mes hauteurs.
Èiní nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
35 Il instruit mes mains aux combats, mes bras à manier l’arc d’airain.
Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
36 Tu me prêtes le bouclier de ton secours, ta bienveillance fait ma supériorité.
Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
37 Tu donnes de l’aisance à mes pas, et empêches mes talons de chanceler.
Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
38 Je poursuis mes ennemis, je les extermine; point de relâche que je ne les aie détruits.
Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
39 Je les détruis, je les abats, ils ne se relèveront plus; ils gisent désormais à mes pieds!
Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
40 C’Est toi qui m’as armé de vaillance pour la guerre, qui fais plier sous moi mes agresseurs;
Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
41 Mes ennemis, tu les fais fuir devant moi, et mes adversaires, pour que j’en fasse justice.
Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
42 Ils s’adressent, à bout de ressources, à l’Eternel… point de réponse!
Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
43 Je les écrase comme la poussière de la terre; comme la fange des rues je les broie et pulvérise.
I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
44 Tu me fais triompher des factions de mon peuple; tu me réserves pour commander à des nations, des peuplades inconnues deviennent mes tributaires,
Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
45 les fils d’un sol étranger me rendent hommage; au seul bruit de mon nom, ils se soumettent à moi.
Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
46 Les fils de l’étranger perdent courage, ils tremblent au fond de leurs retraites.
Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
47 Vivant est le Seigneur, et béni mon Rocher! Glorifié, le Dieu puissant qui me protège!
Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
48 O Dieu, c’est toi qui me procures vengeance, qui fais tomber des peuples à mes pieds;
Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
49 Qui m’arraches à mes ennemis, me fais triompher de mes agresseurs et échapper aux hommes de violence.
Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
50 Je te rends donc grâce, Seigneur, à la face des peuples, et je chante ta gloire;
Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
51 Donjon du salut pour ton roi, bienfaiteur de ton oint David et de sa postérité à jamais!
Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.

< 2 Samuel 22 >