Psaumes 94
1 Dieu des vengeances, Éternel, Dieu des vengeances! fais luire ta splendeur.
Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.
2 Élève-toi, juge de la terre! rends la récompense aux orgueilleux.
Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.
3 Jusques à quand les méchants, ô Éternel! jusques à quand les méchants se réjouiront-ils?
Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,
4 [Jusques à quand] tous les ouvriers d’iniquité proféreront-ils [et] diront-ils des paroles arrogantes? [jusques à quand] se vanteront-ils?
Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?
5 Ils foulent ton peuple, ô Éternel! et affligent ton héritage;
Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?
6 Ils tuent la veuve et l’étranger, et mettent à mort les orphelins,
Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,
7 Et ils disent: Jah ne le verra pas, et le Dieu de Jacob n’y fera pas attention.
Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
8 Comprenez, vous les stupides d’entre le peuple! Et vous, insensés, quand serez-vous intelligents?
Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?
9 Celui qui a planté l’oreille n’entendra-t-il point? Celui qui a formé l’œil ne verra-t-il point?
Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?
10 Celui qui instruit les nations ne châtiera-t-il pas, lui qui enseigne la connaissance aux hommes?
Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?
11 L’Éternel connaît les pensées des hommes, qu’elles ne sont que vanité.
Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.
12 Bienheureux l’homme que tu châties, ô Jah! et que tu enseignes par ta loi,
Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.
13 Pour le mettre à l’abri des mauvais jours, jusqu’à ce que la fosse soit creusée pour le méchant!
Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.
14 Car l’Éternel ne délaissera point son peuple et n’abandonnera point son héritage;
Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,
15 Car le jugement retournera à la justice, et tous ceux qui sont droits de cœur le suivront.
Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.
16 Qui se lèvera pour moi contre les méchants? Qui se tiendra avec moi contre les ouvriers d’iniquité?
Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?
17 Si l’Éternel n’avait été mon aide, peu s’en serait fallu que mon âme n’ait été habiter dans le silence.
Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.
18 Si j’ai dit: Mon pied glisse, ta bonté, ô Éternel! m’a soutenu.
Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.
19 Dans la multitude des pensées qui étaient au-dedans de moi, tes consolations ont fait les délices de mon âme.
Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.
20 Le trône d’iniquité, qui fait de l’oppression une loi, sera-t-il uni à toi?
Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,
21 Ils se rassemblent contre l’âme du juste, et condamnent le sang innocent.
Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?
22 Mais l’Éternel me sera une haute retraite, et mon Dieu, le rocher de ma confiance.
Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.
23 Il fera retomber sur eux leur iniquité, et les détruira par leur méchanceté; l’Éternel, notre Dieu, les détruira.
Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.
