Psaumes 38
1 Psaume de David, pour faire souvenir. Éternel! ne me reprends pas dans ta colère, et ne me châtie pas dans ta fureur.
Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
2 Car tes flèches ont pénétré en moi, et ta main est descendue sur moi.
Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
3 Il n’y a rien d’entier en ma chair, à cause de ton indignation; point de paix dans mes os, à cause de mon péché.
Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
4 Car mes iniquités ont passé sur ma tête; comme un pesant fardeau, elles sont trop pesantes pour moi.
Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
5 Mes plaies sont fétides, elles coulent, à cause de ma folie.
Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
6 Je suis accablé et extrêmement courbé; tout le jour je marche dans le deuil;
Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
7 Car mes reins sont pleins d’inflammation, et il n’y a rien d’entier dans ma chair.
Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
8 Je suis languissant et extrêmement brisé; je rugis dans le frémissement de mon cœur.
Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
9 Seigneur! tout mon désir est devant toi, et mon gémissement ne t’est point caché.
Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
10 Mon cœur bat fort, ma force m’a abandonné, et la lumière de mes yeux aussi n’est plus avec moi.
Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
11 Ceux qui m’aiment, et mes compagnons, se tiennent loin de ma plaie, et mes proches se tiennent à distance,
Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
12 Et ceux qui cherchent ma vie me tendent des pièges, et ceux qui cherchent mon mal parlent de malheurs et disent des tromperies tout le jour.
Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
13 Et moi, comme un sourd, je n’entends pas, et, comme un muet, je n’ouvre pas la bouche.
Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
14 Je suis devenu comme un homme qui n’entend point et dans la bouche duquel il n’y a pas de réplique.
Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
15 Car je m’attends à toi, Éternel! Toi, tu répondras, Seigneur, mon Dieu!
Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
16 Car j’ai dit: Qu’ils ne se réjouissent pas à mon sujet! Quand mon pied chancelle, ils s’élèvent orgueilleusement contre moi.
Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
17 Car je suis prêt à boiter, et ma douleur est toujours devant moi;
Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
18 Car je déclarerai mon iniquité; je suis en peine pour mon péché.
A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
19 Et mes ennemis sont vivants, ils sont forts, et ceux qui me haïssent sans motif sont nombreux;
Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
20 Et ceux qui me rendent le mal pour le bien sont mes adversaires, parce que je poursuis ce qui est bon.
A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
21 Éternel! ne m’abandonne point; mon Dieu! ne t’éloigne pas de moi.
Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
22 Hâte-toi de me secourir, Seigneur, mon salut!
Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
