Psaumes 22

1 Au chef de musique. Sur Ajéleth-Hashakhar. Psaume de David. Mon Dieu! mon Dieu! pourquoi m’as-tu abandonné, [te tenant] loin de mon salut, – des paroles de mon rugissement?

Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.

2 Mon Dieu! je crie de jour, mais tu ne réponds point; et de nuit, et il n’y a point de repos pour moi.

Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.

3 Et toi, tu es saint, toi qui habites [au milieu des] louanges d’Israël.

Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.

4 Nos pères se sont confiés en toi; ils se sont confiés, et tu les as délivrés.

V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.

5 Ils ont crié vers toi, et ils ont été sauvés; ils se sont confiés en toi, et ils n’ont point été confus.

K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.

6 Mais moi, je suis un ver, et non point un homme; l’opprobre des hommes, et le méprisé du peuple.

Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.

7 Tous ceux qui me voient se moquent de moi; ils ouvrent la bouche, ils hochent la tête:

Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:

8 Il se confie à l’Éternel: qu’il le fasse échapper, qu’il le délivre, car il prend son plaisir en lui!

Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.

9 Mais c’est toi qui m’as tiré du sein [qui m’a porté]; tu m’as donné confiance sur les mamelles de ma mère.

Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.

10 C’est à toi que je fus remis dès la matrice; tu es mon Dieu dès le ventre de ma mère.

Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.

11 Ne te tiens pas loin de moi, car la détresse est proche, car il n’y a personne qui secoure.

Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.

12 Beaucoup de taureaux m’ont environné, des puissants de Basan m’ont entouré;

Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.

13 Ils ouvrent leur gueule contre moi, comme un lion déchirant et rugissant.

Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.

14 Je suis répandu comme de l’eau, et tous mes os se déjoignent; mon cœur est comme de la cire, il est fondu au-dedans de mes entrailles.

Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.

15 Ma vigueur est desséchée comme un têt, et ma langue est attachée à mon palais; et tu m’as mis dans la poussière de la mort.

Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.

16 Car des chiens m’ont environné, une assemblée de méchants m’a entouré; ils ont percé mes mains et mes pieds;

Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.

17 Je compterais tous mes os. Ils me contemplent, ils me regardent;

Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.

18 Ils partagent entre eux mes vêtements, et sur ma robe ils jettent le sort.

Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.

19 Et toi, Éternel! ne te tiens pas loin; ma Force! hâte-toi de me secourir.

Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.

20 Délivre mon âme de l’épée, mon unique de la patte du chien.

Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.

21 Sauve-moi de la gueule du lion. Tu m’as répondu d’entre les cornes des buffles.

Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.

22 J’annoncerai ton nom à mes frères, je te louerai au milieu de la congrégation.

I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:

23 Vous qui craignez l’Éternel, louez-le; toute la semence de Jacob, glorifiez-le; et révérez-le, vous, toute la semence d’Israël;

Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.

24 Car il n’a pas méprisé ni rejeté l’affliction de l’affligé, et n’a point caché sa face de lui; mais, quand il a crié vers lui, il l’a écouté.

Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.

25 De toi [vient] ma louange dans la grande congrégation. Je paierai mes vœux devant ceux qui le craignent.

O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.

26 Les débonnaires mangeront et seront rassasiés; ceux qui cherchent l’Éternel le loueront; votre cœur vivra à toujours.

Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.

27 Tous les bouts de la terre se souviendront, et ils se tourneront vers l’Éternel, et toutes les familles des nations se prosterneront devant toi.

Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.

28 Car le royaume est à l’Éternel, et il domine au milieu des nations.

Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.

29 Tous les gras de la terre mangeront et se prosterneront: devant lui se courberont tous ceux qui descendent dans la poussière, et celui qui ne peut faire vivre son âme.

Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.

30 Une semence le servira; elle sera comptée au Seigneur comme une génération.

Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.

31 Ils viendront et raconteront sa justice à un peuple qui naîtra, … qu’il a fait [ces choses].

Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.