Proverbes 29
1 L’homme qui, étant souvent repris, roidit son cou, sera brisé subitement, et il n’y a pas de remède.
Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
2 Quand les justes se multiplient, le peuple se réjouit; mais quand le méchant gouverne, le peuple gémit.
Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3 L’homme qui aime la sagesse est la joie de son père, mais le compagnon des prostituées dissipera son bien.
Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
4 Un roi, par le juste jugement, affermit le pays, mais l’homme qui accepte des présents le ruine.
Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5 L’homme qui flatte son prochain étend un filet devant ses pas.
Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6 Dans la transgression de l’homme mauvais, il y a un piège; mais le juste chantera et se réjouira.
Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
7 Le juste prend connaissance de la cause des pauvres; le méchant ne comprend aucune connaissance.
Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
8 Les hommes moqueurs mettent en feu une ville, mais les sages détournent la colère.
Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
9 Un homme sage qui plaide avec un homme insensé, qu’il s’irrite ou qu’il rie, n’a point de repos.
Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
10 Les hommes de sang haïssent l’homme intègre, mais les hommes droits tiennent à sa vie.
Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
11 Le sot met dehors tout son esprit, mais le sage le calme et le retient.
Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
12 Qu’un gouverneur prête attention à la parole de mensonge, tous ses serviteurs seront méchants.
Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
13 Le pauvre et l’oppresseur se rencontrent, l’Éternel éclaire les yeux de tous deux.
Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
14 Le roi qui juge les pauvres selon la vérité, … son trône sera affermi pour toujours.
Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
15 La verge et la répréhension donnent la sagesse, mais le jeune garçon abandonné à lui-même fait honte à sa mère.
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
16 Quand les méchants se multiplient, la transgression se multiplie; mais les justes verront leur chute.
Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
17 Corrige ton fils, et il te donnera du repos et procurera des délices à ton âme.
Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18 Quand il n’y a point de vision, le peuple est sans frein; mais bienheureux celui qui garde la loi!
Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
19 Un serviteur n’est pas corrigé par des paroles; car il comprend, mais il ne répond pas.
Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
20 As-tu vu un homme précipité dans ses paroles? Il y a plus d’espoir pour un sot que pour lui.
Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21 Celui qui gâte son serviteur dès sa jeunesse, le verra fils à la fin.
Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22 L’homme colère excite les querelles, et l’homme qui se met en fureur abonde en transgressions.
Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23 L’orgueil d’un homme l’abaisse, mais celui qui est humble d’esprit acquiert la gloire.
Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24 Qui partage avec un voleur hait son âme; il entend l’adjuration, et ne déclare pas [la chose].
Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
25 La crainte des hommes tend un piège, mais qui se confie en l’Éternel est élevé dans une haute retraite.
Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26 Plusieurs cherchent la face du gouverneur, mais le juste jugement d’un homme vient de l’Éternel.
Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
27 L’homme inique est l’abomination des justes, et celui qui est droit dans sa voie, l’abomination du méchant.
Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
