Proverbes 14

1 La sagesse des femmes bâtit leur maison, mais la folie la détruit de ses propres mains.

Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.

2 Celui qui marche dans sa droiture craint l’Éternel, mais celui qui est pervers dans ses voies le méprise.

Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.

3 Dans la bouche du fou est la verge d’orgueil, mais les lèvres des sages les gardent.

V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.

4 Où il n’y a point de bœufs, la crèche est vide; et l’abondance du revenu est dans la force du bœuf.

Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.

5 Le témoin fidèle ne ment pas, mais le faux témoin profère des mensonges.

Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.

6 Le moqueur cherche la sagesse, et il n’y en a pas [pour lui]; mais la connaissance est aisée pour l’homme intelligent.

Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.

7 Éloigne-toi de la présence de l’homme insensé, chez qui tu n’as pas aperçu des lèvres de connaissance.

Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.

8 La sagesse de l’homme avisé est de discerner sa voie, mais la folie des sots est tromperie.

Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.

9 Les fous se moquent du péché, mais pour les hommes droits il y a faveur.

Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.

10 Le cœur connaît sa propre amertume, et un étranger ne se mêle pas à sa joie.

Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.

11 La maison des méchants sera détruite, mais la tente des hommes droits fleurira.

Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.

12 Il y a telle voie qui semble droite à un homme, mais des voies de mort en sont la fin.

Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.

13 Même dans le rire le cœur est triste; et la fin de la joie, c’est le chagrin.

Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.

14 Le cœur qui s’éloigne [de Dieu] sera rassasié de ses propres voies, mais l’homme de bien [le sera] de ce qui est en lui.

Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.

15 Le simple croit toute parole, mais l’homme avisé discerne ses pas.

Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.

16 Le sage craint, et se retire du mal; mais le sot est arrogant et a de l’assurance.

Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.

17 L’homme prompt à la colère agit follement, et l’homme qui fait des machinations est haï.

Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.

18 Les simples héritent la folie, mais les avisés sont couronnés de connaissance.

Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.

19 Les iniques se courbent devant les bons, et les méchants, aux portes du juste.

Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.

20 Le pauvre est haï, même de son compagnon, mais les amis du riche sont en grand nombre.

Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.

21 Qui méprise son prochain pèche, mais bienheureux celui qui use de grâce envers les malheureux!

Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.

22 Ceux qui machinent du mal ne s’égarent-ils pas? Mais la bonté et la vérité sont pour ceux qui méditent le bien.

Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.

23 En tout travail il y a profit, mais la parole des lèvres ne mène qu’à la disette.

Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.

24 Les richesses des sages sont leur couronne; la folie des sots est folie.

Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.

25 Un témoin fidèle délivre les âmes, mais la tromperie profère des mensonges.

Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.

26 Dans la crainte de l’Éternel il y a la sécurité de la force, et il y a un refuge pour ses fils.

V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.

27 La crainte de l’Éternel est une fontaine de vie, pour faire éviter les pièges de la mort.

Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.

28 La gloire d’un roi, c’est la multitude du peuple, mais dans le manque de peuple est la ruine d’un prince.

Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.

29 La lenteur à la colère est grande intelligence, mais celui qui est d’un esprit impatient exalte la folie.

Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.

30 Un cœur sain est la vie de la chair, mais l’envie est la pourriture des os.

Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.

31 Qui opprime le pauvre outrage Celui qui l’a fait, mais celui qui l’honore use de grâce envers l’indigent.

Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.

32 Le méchant est chassé par son iniquité, mais le juste est plein de confiance, dans sa mort [même].

Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.

33 La sagesse demeure dans le cœur de celui qui a du discernement, mais ce qui est au-dedans des sots est connu.

V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.

34 La justice élève une nation, mais le péché est la honte des peuples.

Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.

35 La faveur du roi est pour le serviteur intelligent, mais sa colère est sur celui qui fait honte.

Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.