Lamentations 3
1 Je suis l’homme qui ai vu l’affliction par la verge de sa fureur.
Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
2 Il m’a conduit et amené dans les ténèbres, et non dans la lumière.
Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
3 Certes c’est contre moi qu’il a tout le jour tourné et retourné sa main.
Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
4 Il a fait vieillir ma chair et ma peau; il a brisé mes os.
Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
5 Il a bâti contre moi, et m’a environné de fiel et de peine.
Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
6 Il m’a fait habiter dans des lieux ténébreux, comme ceux qui sont morts depuis longtemps.
Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
7 Il a fait une clôture autour de moi, afin que je ne sorte point; il a appesanti mes chaînes.
Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
8 Même quand je crie et que j’élève ma voix, il ferme l’accès à ma prière.
A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
9 Il a barré mes chemins avec des pierres de taille; il a bouleversé mes sentiers.
Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
10 Il a été pour moi un ours aux embûches, un lion dans les lieux cachés.
Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
11 Il a fait dévier mes chemins et m’a déchiré; il m’a rendu désolé.
Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
12 Il a bandé son arc, et m’a placé comme un but pour la flèche.
Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
13 Il a fait entrer dans mes reins les flèches de son carquois.
Postřelil ledví má střelami toulu svého.
14 Je suis la risée de tout mon peuple, leur chanson tout le jour.
Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
15 Il m’a rassasié d’amertumes, il m’a abreuvé d’absinthe.
Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
16 Il m’a brisé les dents avec du gravier; il m’a couvert de cendre.
Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
17 Et tu as rejeté mon âme loin de la paix, j’ai oublié le bonheur;
Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
18 et j’ai dit: Ma confiance est périe, et mon espérance en l’Éternel.
A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
19 Souviens-toi de mon affliction, et de mon bannissement, de l’absinthe et du fiel.
A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
20 Mon âme s’en souvient sans cesse, et elle est abattue au-dedans de moi. –
Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
21 Je rappelle ceci à mon cœur, c’est pourquoi j’ai espérance:
A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
22 Ce sont les bontés de l’Éternel que nous ne sommes pas consumés, car ses compassions ne cessent pas;
Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
23 elles sont nouvelles chaque matin; grande est ta fidélité!
Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
24 L’Éternel est ma portion, dit mon âme; c’est pourquoi j’espérerai en lui.
Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
25 L’Éternel est bon pour ceux qui s’attendent à lui, pour l’âme qui le cherche.
Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
26 C’est une chose bonne qu’on attende, et dans le silence, le salut de l’Éternel.
Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
27 Il est bon à l’homme de porter le joug dans sa jeunesse:
Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
28 Il est assis solitaire, et se tait, parce qu’il l’a pris sur lui;
Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
29 il met sa bouche dans la poussière: peut-être y aura-t-il quelque espoir.
Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
30 Il présente la joue à celui qui le frappe, il est rassasié d’opprobres.
Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
31 Car le Seigneur ne rejette pas pour toujours;
Neboť nezamítá Pán na věčnost;
32 mais, s’il afflige, il a aussi compassion, selon la grandeur de ses bontés;
Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
33 car ce n’est pas volontiers qu’il afflige et contriste les fils des hommes.
Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
34 Qu’on écrase sous les pieds tous les prisonniers de la terre,
Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
35 qu’on fasse fléchir le droit d’un homme devant la face du Très-haut,
Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
36 qu’on fasse tort à un homme dans sa cause, le Seigneur ne le voit-il point?
Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
37 Qui est-ce qui dit une chose, et elle arrive, quand le Seigneur ne l’a point commandée?
Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
38 N’est-ce pas de la bouche du Très-haut que viennent les maux et les biens?
Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
39 Pourquoi un homme vivant se plaindrait-il, un homme, à cause de la peine de ses péchés?
Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
40 Recherchons nos voies, et scrutons-les, et retournons jusqu’à l’Éternel.
Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
41 Élevons nos cœurs avec nos mains vers Dieu dans les cieux.
Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
42 Nous avons désobéi et nous avons été rebelles; tu n’as pas pardonné.
Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
43 Tu t’es enveloppé de colère et tu nous as poursuivis; tu as tué, tu n’as point épargné.
Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
44 Tu t’es enveloppé d’un nuage, de manière à ce que la prière ne passe point.
Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
45 Tu nous as faits la balayure et le rebut au milieu des peuples.
Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
46 Tous nos ennemis ont ouvert la bouche sur nous.
Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
47 La frayeur et la fosse sont venues sur nous, la destruction et la ruine.
Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
48 Des ruisseaux d’eaux coulent de mes yeux à cause de la ruine de la fille de mon peuple.
Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
49 Mon œil se fond en eau, il ne cesse pas et n’a point de relâche,
Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
50 jusqu’à ce que l’Éternel regarde et voie des cieux.
Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
51 Mon œil afflige mon âme à cause de toutes les filles de ma ville.
Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
52 Ceux qui sont mes ennemis sans cause m’ont donné la chasse comme à l’oiseau.
Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
53 Ils m’ont ôté la vie dans une fosse, et ont jeté des pierres sur moi.
Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
54 Les eaux ont coulé par-dessus ma tête; j’ai dit: Je suis retranché!
Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
55 J’ai invoqué ton nom, ô Éternel! de la fosse des abîmes.
Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
56 Tu as entendu ma voix; ne cache point ton oreille à mon soupir, à mon cri.
Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
57 Tu t’es approché au jour où je t’ai invoqué; tu as dit: Ne crains pas.
V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
58 Seigneur, tu as pris en main la cause de mon âme, tu as racheté ma vie.
Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
59 Tu as vu, Éternel, le tort qu’on me fait; juge ma cause.
Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
60 Tu as vu toute leur vengeance, toutes leurs machinations contre moi.
Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
61 Tu as entendu leurs outrages, ô Éternel! toutes leurs machinations contre moi,
Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
62 les lèvres de ceux qui s’élèvent contre moi, et ce qu’ils se proposent contre moi tout le jour.
Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
63 Regarde quand ils s’asseyent et quand ils se lèvent: je suis leur chanson.
Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
64 Rends-leur une récompense, ô Éternel! selon l’ouvrage de leurs mains.
Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
65 Donne-leur un cœur cuirassé; ta malédiction soit sur eux!
Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
66 Poursuis-les dans ta colère et détruis-les de dessous les cieux de l’Éternel.
Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
