Jean 4
1 Quand donc le Seigneur connut que les pharisiens avaient entendu dire: Jésus fait et baptise plus de disciples que Jean
A jakž poznal Pán, že jsou slyšeli farizeové, že by Ježíš více učedlníků činil a křtil nežli Jan,
2 (toutefois Jésus lui-même ne baptisait pas, mais ses disciples),
(Ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale učedlníci jeho, )
3 il quitta la Judée, et s’en alla encore en Galilée.
Opustil Judstvo a odšel opět do Galilee.
4 Et il fallait qu’il traverse la Samarie.
Musil pak jíti skrze Samaří.
5 Il vient donc à une ville de la Samarie, nommée Sichar, près de la terre que Jacob donna à Joseph son fils.
I přišel k městu Samařskému, kteréž slove Sichar, vedle popluží, kteréž byl dal Jákob Jozefovi, synu svému.
6 Et il y avait là une fontaine de Jacob. Jésus donc, étant lassé du chemin, se tenait là assis sur la fontaine; c’était environ la sixième heure.
Byla pak tu studnice Jákobova. Protož ustav na cestě Ježíš, posadil se tak na studnici. A bylo již okolo šesté hodiny.
7 Une femme de la Samarie vient pour puiser de l’eau. Jésus lui dit: Donne-moi à boire
I přišla žena z Samaří vážiti vody. Kteréžto řekl Ježíš: Dej mi píti.
8 (car ses disciples s’en étaient allés à la ville pour acheter des vivres).
(Nebo učedlníci jeho byli odešli do města, aby nakoupili pokrmů.)
9 La femme samaritaine lui dit donc: Comment toi qui es Juif, me demandes-tu à boire à moi qui suis une femme samaritaine? (Car les Juifs n’ont point de relations avec les Samaritains.)
I řekla jemu žena ta Samaritánka: Kterakž ty, jsa Žid, žádáš ode mne nápoje od ženy Samaritánky? (Nebo neobcují Židé s Samaritány.)
10 Jésus répondit et lui dit: Si tu connaissais le don de Dieu, et qui est celui qui te dit: Donne-moi à boire, toi, tu lui aurais demandé, et il t’aurait donné de l’eau vive.
Odpověděl Ježíš a řekl jí: Kdybys znala ten dar Boží, a věděla, kdo jest, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys prosila jeho, a dalť by tobě vody živé.
11 La femme lui dit: Seigneur, tu n’as rien pour puiser, et le puits est profond; d’où as-tu donc cette eau vive?
I dí jemu žena: Pane, aniž máš, čím bys navážil, a studnice jest hluboká. Odkudž tedy máš tu vodu živou?
12 Es-tu plus grand que notre père Jacob qui nous a donné le puits; et lui-même en a bu, et ses fils, et son bétail?
Zdaliž jsi ty větší nežli otec náš Jákob, kterýž nám dal tuto studnici, a sám z ní pil, i synové jeho, i dobytek jeho?
13 Jésus répondit et lui dit: Quiconque boit de cette eau-ci aura de nouveau soif;
Odpověděl Ježíš a řekl jí: Každý, kdož pije vodu tuto, žízniti bude opět.
15 La femme lui dit: Seigneur, donne-moi cette eau, afin que je n’aie pas soif et que je ne vienne pas ici pour puiser.
Řekla jemu žena: Pane, dej mi té vody, ať bych nežíznila, ani chodila sem vážiti.
16 Jésus lui dit: Va, appelle ton mari, et viens ici.
Řekl jí Ježíš: Jdi, zavolej muže svého, a přijď sem.
17 La femme répondit et dit: Je n’ai pas de mari. Jésus lui dit: Tu as bien dit: Je n’ai pas de mari;
Odpověděla žena a řekla: Nemám muže. Dí jí Ježíš: Dobřes řekla: Nemám muže.
18 car tu as eu cinq maris, et celui que tu as maintenant n’est pas ton mari; en cela tu as dit vrai.
Nebos pět mužů měla, a nyní kteréhož máš, není tvůj muž. To jsi pravdu pověděla.
19 La femme lui dit: Seigneur, je vois que tu es un prophète.
Řekla jemu žena: Pane, vidím, že jsi ty prorok.
20 Nos pères ont adoré sur cette montagne-ci, et vous, vous dites qu’à Jérusalem est le lieu où il faut adorer.
Otcové naši na této hoře modlívali se, a vy pravíte, že v Jeruzalémě jest místo, kdežto náleží se modliti.
21 Jésus lui dit: Femme, crois-moi: l’heure vient que vous n’adorerez le Père, ni sur cette montagne, ni à Jérusalem.
Dí jí Ježíš: Ženo, věř mi, žeť jde hodina, kdyžto ani na této hoře, ani v Jeruzalémě nebudete se modliti Otci.
22 Vous, vous adorez, vous ne savez quoi; nous, nous savons ce que nous adorons; car le salut vient des Juifs.
Vy se modlíte, a nevíte, čemu; my se pak modlíme, čemuž víme, nebo spasení z Židů jest.
23 Mais l’heure vient, et elle est maintenant, que les vrais adorateurs adoreront le Père en esprit et en vérité; car aussi le Père en cherche de tels qui l’adorent.
Ale jdeť hodina, a nyníť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě. Neboť takových Otec hledá, aby se modlili jemu.
24 Dieu est esprit, et il faut que ceux qui l’adorent, l’adorent en esprit et en vérité.
Bůh duch jest, a ti, kteříž se jemu modlí, v duchu a v pravdě musejí se modliti.
25 La femme lui dit: Je sais que le Messie qui est appelé le Christ, vient; quand celui-là sera venu, il nous fera connaître toutes choses.
Dí jemu žena: Vím, že Mesiáš přijde, jenž slove Kristus. Ten, když přijde, oznámí nám všecko.
26 Jésus lui dit: Je le suis, moi qui te parle.
Dí jí Ježíš: Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou.
27 Et là-dessus ses disciples vinrent; et ils s’étonnaient de ce qu’il parlait avec une femme; toutefois nul ne dit: Que lui demandes-tu? ou, de quoi parles-tu avec elle?
A v tom přišli učedlníci jeho, i divili se, že by s ženou mluvil, avšak žádný jemu neřekl: Nač se jí ptáš, aneb proč mluvíš s ní?
28 La femme donc laissa sa cruche et s’en alla à la ville, et dit aux hommes:
I nechala tu žena vědra svého, a šla do města, a řekla těm lidem:
29 Venez, voyez un homme qui m’a dit tout ce que j’ai fait; celui-ci n’est-il point le Christ?
Pojďte, vizte člověka, kterýž pověděl mi všecko, což jsem koli činila. Není-li on ale Kristus?
30 Ils sortirent de la ville, et ils venaient vers lui.
Tedy vyšli z města, a přišli k němu.
31 Mais pendant ce temps, les disciples le priaient, disant: Rabbi, mange.
Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez.
32 Mais il leur dit: Moi, j’ai de la viande à manger que vous, vous ne connaissez pas.
A on řekl jim: Jáť mám pokrm k jísti, kteréhož vy nevíte.
33 Les disciples donc dirent entre eux: Quelqu’un lui aurait-il apporté à manger?
Učedlníci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo přinesl jísti?
34 Jésus leur dit: Ma viande est de faire la volonté de celui qui m’a envoyé, et d’accomplir son œuvre.
Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, jenž mne poslal, a dokonal dílo jeho.
35 Ne dites-vous pas, vous: Il y a encore quatre mois, et la moisson vient? Voici, je vous dis: Levez vos yeux et regardez les campagnes; car elles sont déjà blanches pour la moisson.
Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí vašich, a patřte na krajiny, žeť se již bělejí ke žni.
36 Celui qui moissonne reçoit un salaire et assemble du fruit en vie éternelle; afin que, et celui qui sème et celui qui moissonne, se réjouissent ensemble. (aiōnios g166)
Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, spolu se radoval, i kdo žne. (aiōnios g166)
37 Car en ceci est [vérifiée] la vraie parole: L’un sème, et un autre moissonne.
Nebo i v tom pravé jest slovo, žeť jiný jest, jenž rozsívá, a jiný, kterýž žne.
38 Moi, je vous ai envoyés moissonner ce à quoi vous n’avez pas travaillé; d’autres ont travaillé, et vous, vous êtes entrés dans leur travail.
Jáť jsem vás poslal žíti, o čemž jste vy nepracovali. Jiníť jsou pracovali, a vy jste v jejich práce vešli.
39 Or plusieurs des Samaritains de cette ville-là crurent en lui, à cause de la parole de la femme qui avait rendu témoignage: Il m’a dit tout ce que j’ai fait.
Z města pak toho mnozí z Samaritánů uvěřili v něho, pro řeč ženy, svědčící: Že mi pověděl všecko, což jsem činila.
40 Quand donc les Samaritains furent venus vers lui, ils le priaient de demeurer avec eux; et il demeura là deux jours.
A když k němu přišli Samaritáni, prosili ho, aby s nimi zůstal. I pobyl tu za dva dni.
41 Et beaucoup plus de gens crurent à cause de sa parole;
A mnohem jich více uvěřilo pro řeč jeho.
42 et ils disaient à la femme: Ce n’est plus à cause de ton dire que nous croyons; car nous-mêmes nous [l’]avons entendu, et nous connaissons que celui-ci est véritablement le Sauveur du monde.
A ženě té řekli: Že již ne pro tvé vypravování věříme; nebo sami jsme slyšeli, a víme, že tento jest právě Spasitel světa, Kristus.
43 Or, après les deux jours, il partit de là, et s’en alla en Galilée;
Po dvou pak dnech vyšel odtud, a šel do Galilee.
44 car Jésus lui-même rendait témoignage qu’un prophète n’est pas honoré dans son propre pays.
Nebo sám Ježíš byl svědectví vydal, že prorok v vlasti své v vážnosti není.
45 Quand donc il fut venu en Galilée, les Galiléens le reçurent, ayant vu toutes les choses qu’il avait faites à Jérusalem pendant la fête; car eux aussi allaient à la fête.
A když přišel do Galilee, přijali jej Galilejští, všecko viděvše, co činil v Jeruzalémě v svátek; nebo i oni byli přišli ke dni svátečnímu.
46 Il vint donc encore à Cana de Galilée, où il avait, de l’eau, fait du vin. Et il y avait à Capernaüm un seigneur de la cour, duquel le fils était malade;
Tedy opět přišel Ježíš do Káně Galilejské, kdežto učinil byl z vody víno. I byl jeden královský služebník v Kafarnaum, jehožto syn nemocen byl.
47 celui-ci, ayant entendu dire que Jésus était venu de la Judée en Galilée, s’en alla vers lui, et le pria de descendre et de guérir son fils; car il allait mourir.
Ten uslyšev, že by Ježíš přišel z Judstva do Galilee, šel k němu, a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil syna jeho; nebo počínal umírati.
48 Jésus donc lui dit: Si vous ne voyez des signes et des prodiges, vous ne croirez point.
I řekl k němu Ježíš: Neuzříte-li divů a zázraků, neuvěříte.
49 Le seigneur de la cour lui dit: Seigneur, descends avant que mon enfant meure.
Dí jemu ten královský služebník: Pane, pojď prve, nežli umře syn můj.
50 Jésus lui dit: Va, ton fils vit. Et l’homme crut la parole que Jésus lui avait dite, et s’en alla.
Dí jemu Ježíš: Jdi, syn tvůj živ jest. I uvěřil člověk řeči, kterouž mluvil k němu Ježíš, a šel.
51 Et, déjà comme il descendait, ses esclaves vinrent au-devant de lui, et lui rapportèrent que son fils vivait.
Když pak on již šel, potkali se s ním služebníci jeho a zvěstovali mu, řkouce: Syn tvůj živ jest.
52 Alors il s’enquit d’eux à quelle heure il s’était trouvé mieux; et ils lui dirent: Hier, à la septième heure, la fièvre l’a quitté.
Tedy otázal se jich na hodinu, v kterou by se lépe měl. I řekli jemu: Včera v hodinu sedmou přestala mu zimnice.
53 Le père donc connut que c’était à cette heure-là à laquelle Jésus lui avait dit: Ton fils vit. Et il crut, lui et toute sa maison.
Tedy poznal otec, že právě v tu hodinu to se stalo, v kterouž řekl byl jemu Ježíš: Syn tvůj živ jest. I uvěřil on i dům jeho všecken.
54 Jésus fit encore ce second miracle, quand il fut venu de Judée en Galilée.
To opět druhý div učinil Ježíš, přišed z Judstva do Galilee.
