Job 8
1 Et Bildad, le Shukhite, répondit et dit:
Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
2 Jusques à quand diras-tu ces choses, et les paroles de ta bouche seront-elles un vent impétueux?
Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
3 Est-ce que Dieu pervertit le droit? Le Tout-puissant pervertira-t-il la justice?
Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
4 Si tes fils ont péché contre lui, il les a aussi livrés en la main de leur transgression.
Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
5 Si tu recherches Dieu et que tu supplies le Tout-puissant,
Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
6 Si tu es pur et droit, certainement il se réveillera maintenant en ta faveur, et rendra prospère la demeure de ta justice;
A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
7 Et ton commencement aura été petit, mais ta fin sera très grande.
A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
8 Car interroge, je te prie, la génération précédente, et sois attentif aux recherches de leurs pères;
Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
9 Car nous sommes d’hier et nous n’avons pas de connaissance, car nos jours sont une ombre sur la terre.
(Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
10 Ceux-là ne t’enseigneront-ils pas, ne te parleront-ils pas, et de leurs cœurs ne tireront-ils pas des paroles?
Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
11 Le papyrus s’élève-t-il où il n’y a pas de marais? Le roseau croît-il sans eau?
Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
12 Encore dans sa verdeur, sans qu’on l’ait arraché, avant toute herbe il sèche.
Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
13 Tels sont les sentiers de tous ceux qui oublient Dieu; et l’attente de l’impie périra;
Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
14 Son assurance sera retranchée, et sa confiance sera une toile d’araignée:
Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
15 Il s’appuiera sur sa maison, et elle ne tiendra pas; il s’y cramponnera, et elle ne restera pas debout.
Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
16 Il est verdoyant devant le soleil, et son rameau s’étend sur son jardin;
Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
17 Ses racines s’entrelacent dans un tas de rocaille, il voit la demeure des pierres;
Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
18 S’Il l’ôte de sa place, celle-ci le désavouera: Je ne t’ai pas vu!
A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
19 Telles sont les délices de ses voies; et de la poussière, d’autres germeront.
Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
20 Voici, Dieu ne méprisera pas l’homme parfait, et ne soutiendra pas les mains des méchants:
Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
21 Tandis qu’il remplira ta bouche de rire et tes lèvres de chants de joie,
Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
22 Ceux qui te haïssent seront revêtus de honte, et la tente des méchants ne sera plus.
Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
