Job 5
1 Crie donc! Y a-t-il quelqu’un qui te réponde? Et vers lequel des saints te tourneras-tu?
Zavolejž tedy, dá-liť kdo odpověd? A k kterému se z svatých obrátíš?
2 Car le chagrin fait mourir le sot, et la jalousie tue le simple.
Pakli k bláznu, zahubí ho rozhněvání, a nesmyslného zabije prchlivost.
3 J’ai vu le sot s’enraciner, et soudain j’ai maudit sa demeure;
Jáť jsem viděl blázna, an se vkořenil, ale hned jsem zle tušil příbytku jeho, řka:
4 Ses fils sont loin de la sûreté, et sont écrasés dans la porte, et il n’y a personne pour délivrer;
Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl.
5 Sa moisson, l’affamé la mange, et jusque parmi les épines il la prend; et le piège guette son bien.
Obilé jeho zžíře hladovitý, a i z prostřed trní je vychvátí; nadto sehltí násilník statek takových.
6 Car l’affliction ne sort pas de la poussière, et la misère ne germe pas du sol;
Neboť nepochází z prachu trápení, aniž se z země pučí bída.
7 Car l’homme est né pour la misère, comme les étincelles volent en haut.
Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají.
8 Mais moi je rechercherai Dieu, et devant Dieu je placerai ma cause, –
Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou,
9 Qui fait de grandes choses qu’on ne peut sonder, des merveilles à ne pouvoir les compter;
Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není,
10 Qui donne la pluie sur la face de la terre, et envoie des eaux sur la face des campagnes,
Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole,
11 Plaçant en haut ceux qui sont abaissés; et ceux qui sont en deuil sont élevés au bonheur.
Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením,
12 Il dissipe les projets des hommes rusés, et leurs mains n’accomplissent pas leurs conseils.
Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho,
13 Il prend les sages dans leur ruse, et le conseil des astucieux est précipité:
Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá.
14 De jour, ils rencontrent les ténèbres, et en plein midi ils marchent à tâtons, comme de nuit.
Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni.
15 Et il sauve le pauvre de l’épée, de leur bouche, et de la main du fort;
Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka.
16 Et il arrive au chétif ce qu’il espère, et l’iniquité a la bouche fermée.
Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá.
17 Voici, bienheureux l’homme que Dieu reprend! Ne méprise donc pas le châtiment du Tout-puissant.
Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej.
18 Car c’est lui qui fait la plaie et qui la bande; il frappe, et ses mains guérissent.
Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí.
19 En six détresses il te délivrera, et, dans sept, le mal ne t’atteindra pas.
Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé.
20 Dans la famine il te délivrera de la mort, et, dans la guerre, de la puissance de l’épée.
V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče.
21 Tu seras à couvert du fouet de la langue, et tu ne craindras pas le désastre quand il viendra.
Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla.
22 Tu te riras du désastre et de la faim, et tu n’auras pas peur des bêtes de la terre;
Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské.
23 Car tu auras une alliance avec les pierres des champs, et les bêtes des champs seront en paix avec toi.
Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.
24 Tu sauras que ta tente est prospère, tu visiteras ta demeure et tu n’y trouveras rien qui manque,
A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš.
25 Et tu sauras que ta postérité est nombreuse, et tes rejetons, comme l’herbe de la terre.
Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská.
26 Tu entreras au sépulcre en bonne vieillesse, comme on enlève le tas de gerbes en sa saison.
Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým.
27 Voici, nous avons examiné cela; il en est ainsi. Écoute-le, et sache-le pour toi-même.
Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.
