Job 41
1 Tireras-tu le léviathan avec un hameçon, et avec une corde lui feras-tu y enfoncer sa langue?
Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
2 Lui mettras-tu un jonc dans le nez, et lui perceras-tu la mâchoire avec un crochet?
Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
3 Te fera-t-il beaucoup de supplications, ou te dira-t-il des choses douces?
Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
4 Fera-t-il une alliance avec toi? Le prendras-tu comme serviteur à toujours?
Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
5 Joueras-tu avec lui comme avec un oiseau, et l’attacheras-tu pour tes jeunes filles?
Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
6 Des associés feront-ils trafic de lui? Le partageront-ils entre des marchands?
Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
7 Rempliras-tu sa peau de dards, et sa tête de harpons à poissons?
Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
8 Mets ta main sur lui: souviens-toi de la bataille, – n’y reviens pas!
Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
9 Voici, on est déçu dans son attente; même à sa vue, n’est-on pas terrassé?
Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
10 Nul n’est assez hardi pour le réveiller; et qui est celui qui se présentera devant moi?
Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
11 Qui m’a prévenu, et je lui rendrai? Tout ce qui est sous les cieux est à moi.
Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
12 Je ne me tairai pas sur ses membres, sur ce qui concerne ses forces et sur la beauté de sa structure.
Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
13 Qui a mis à découvert le dessus de son vêtement? Qui pénétrera dans sa double mâchoire?
Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
14 Qui ouvrira les portes de son museau? Autour de ses dents est la terreur!
Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
15 Il est magnifique par la force de ses boucliers étroitement unis comme par un sceau;
Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
16 L’un touche à l’autre, et le vent ne pénétrerait pas entre eux;
Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
17 L’un est attaché à l’autre, ils se tiennent et ne se séparent pas.
Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
18 Ses éternuements font jaillir la lumière, et ses yeux sont comme les paupières de l’aurore.
Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
19 Des flammes sortent de sa gueule; des étincelles de feu s’en échappent;
Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
20 Une fumée sort de ses narines comme d’un pot qui bouillonne, comme d’une chaudière ardente;
Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
21 Son souffle allumerait des charbons, et une flamme sort de sa gueule.
Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
22 Dans son cou loge la force, et la frayeur danse devant lui.
V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
23 Les plis de sa chair adhèrent ensemble: coulés sur lui, ils ne bougent pas;
Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
24 Son cœur est dur comme une pierre, dur comme la meule inférieure.
Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
25 Quand il se lève, les forts ont peur, ils s’enfuient saisis d’épouvante.
Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
26 Quand on l’atteint de l’épée, elle n’a aucun effet, ni la lance, ni le dard, ni la cuirasse.
Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
27 Il estime le fer comme de la paille, l’airain comme du bois vermoulu.
Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
28 La flèche ne le met pas en fuite; les pierres de fronde se changent pour lui en du chaume.
Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
29 Il estime la massue comme du chaume, et il se rit du bruit du javelot.
Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
30 Sous lui sont des tessons pointus; il étend une herse sur la vase.
Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
31 Il fait bouillonner l’eau profonde comme une marmite, il fait de la mer comme un pot d’onguent;
Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
32 Il fait briller après lui [son] sillage; on prendrait l’abîme pour des cheveux gris.
Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
33 Il n’a pas son semblable sur la terre: il a été fait pour être sans peur.
Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
34 Il regarde tout ce qui est élevé; il est roi sur tous les fiers animaux.
Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
