Job 36

1 Et Élihu continua et dit:

Zatím přidal Elihu, a řekl:

2 Attends-moi un peu, et je te montrerai que j’ai encore des paroles pour Dieu.

Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.

3 J’apporterai de loin ce que je sais, et je donnerai justice à mon créateur.

Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.

4 Car certainement mes discours ne sont pas des mensonges; celui qui est parfait en connaissances est avec toi.

V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.

5 Voici, Dieu est puissant et ne méprise personne; il est puissant en force d’intelligence.

Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.

6 Il ne fait pas vivre le méchant, mais il fait droit aux malheureux.

Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.

7 Il ne retire pas ses yeux de dessus le juste, et [celui-ci] est avec les rois sur le trône, et il les fait asseoir à toujours, et ils sont élevés.

Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.

8 Et si, liés dans les chaînes, ils sont pris dans les cordeaux du malheur,

Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:

9 Il leur montre ce qu’ils ont fait, et leurs transgressions, parce qu’elles sont devenues grandes;

Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.

10 Et il ouvre leurs oreilles à la discipline, et leur dit de revenir de l’iniquité.

A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.

11 S’ils écoutent et le servent, ils accompliront leurs jours dans la prospérité et leurs années dans les choses agréables [de la vie];

Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.

12 Mais s’ils n’écoutent pas, ils s’en iront par l’épée, et expireront sans connaissance.

Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.

13 Les hypocrites de cœur amassent la colère; ils ne crient pas quand [Dieu] les lie.

Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.

14 Ils mourront dans la jeunesse, et leur vie est parmi les hommes voués à l’infamie.

Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.

15 Il délivre le malheureux dans son malheur, et lui ouvre l’oreille dans l’oppression.

Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.

16 Il t’aurait aussi tiré de la gueule de la détresse [et mis] au large, là où il n’y a point de gêne, et la graisse abonderait dans les mets de ta table.

A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.

17 Mais tu es plein des jugements des méchants; le jugement et la justice [te] saisiront.

Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.

18 Puisqu’il y a de la colère, prends garde qu’elle ne t’enlève par le châtiment; et une grande rançon ne te le fera pas éviter.

Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.

19 Tiendra-t-il compte de tes richesses? Non; – ni de l’or, ni de toutes les ressources de la puissance.

Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.

20 Ne soupire pas après la nuit qui enlèvera les peuples de leur place.

Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.

21 Prends garde à toi! Ne te tourne pas vers l’iniquité, car c’est ce que tu as choisi plutôt que l’affliction.

Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.

22 Voici, Dieu se montre élevé dans sa puissance: qui enseigne comme lui?

Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?

23 Qui lui a prescrit son chemin, et qui a dit: Tu as mal agi?

Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Èiníš nepravost?

24 Souviens-toi de glorifier son œuvre, que les hommes célèbrent:

Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,

25 Tout homme la contemple, le mortel la regarde de loin.

Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.

26 Voici, Dieu est grand, et nous ne le connaissons pas; le nombre de ses années, nul ne le sonde.

Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.

27 Car il attire les gouttes d’eau: des vapeurs qu’il forme elles distillent la pluie,

On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,

28 Que les nuages font couler; ils tombent en gouttes sur les hommes, abondamment.

Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.

29 Mais qui peut comprendre le déploiement de la nuée, le fracas de son tabernacle?

(Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,

30 Voici, il étend sa lumière autour de lui, et couvre le fond de la mer.

Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?

31 Car par ces choses il juge les peuples, il donne la nourriture en abondance.

Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.

32 Il couvre ses mains de l’éclair, et lui commande où il doit frapper;

Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)

33 Son bruit l’annonce, le bétail même en présage la venue!

Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.