< Job 35 >

1 Et Élihu reprit la parole et dit:
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2 Penses-tu que ceci soit fondé, que tu aies dit: Je suis plus juste que Dieu?
Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží?
3 Car tu as demandé quel profit tu en as: Quel avantage en ai-je de plus que si j’avais péché?
Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil?
4 Je te répliquerai, moi, par des paroles, et à tes amis avec toi:
Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.
5 Regarde les cieux et vois, et contemple les nuées: elles sont plus hautes que toi.
Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.
6 Si tu pèches, quel tort lui causes-tu? et si tes transgressions se multiplient, que lui as-tu fait?
Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?
7 Si tu es juste, que lui donnes-tu, ou que reçoit-il de ta main?
Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?
8 Pour un homme comme toi ta méchanceté [peut être quelque chose], et pour un fils d’homme, ta justice.
Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje.
9 On crie à cause de la multitude des oppressions, et on appelle au secours à cause du bras des grands;
Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených,
10 Et on ne dit pas: Où est Dieu, mon créateur, qui donne des chants de joie dans la nuit,
Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci.
11 Qui nous rend plus instruits que les bêtes de la terre, et plus sages que les oiseaux des cieux?
On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí.
12 Alors on crie, et il ne répond pas, à cause de l’orgueil des méchants.
Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.
13 Certainement ce qui est vanité Dieu ne l’écoute pas, et le Tout-puissant ne le regarde pas.
A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni.
14 Quoique tu dises que tu ne le vois pas, le jugement est devant lui; attends-le donc.
Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho.
15 Et maintenant, si sa colère n’a pas encore visité, [Job] ne connaît-il pas [sa] grande arrogance?
Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké.
16 Et Job ouvre sa bouche vainement; il entasse des paroles sans science.
A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.

< Job 35 >