Job 27
1 Et Job reprit son discours sentencieux et dit:
Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
2 Dieu qui a écarté mon droit, le Tout-puissant qui met l’amertume dans mon âme, est vivant:
Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
3 Tant que mon souffle est en moi et l’esprit de Dieu dans mes narines,
Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
4 Mes lèvres ne diront pas d’iniquité, et ma langue ne prononcera pas de fausseté.
Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
5 Loin de moi que je vous justifie! Jusqu’à ce que j’expire, je ne lâcherai pas ma perfection;
Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
6 Je tiendrai ferme ma justice et je n’en ferai pas abandon; mon cœur ne me reproche aucun de mes jours.
Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
7 Que mon ennemi soit comme le méchant, et celui qui s’élève contre moi comme l’inique!
Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
8 Car quelle est l’espérance de l’impie quand [Dieu le] retranche, quand Dieu retire son âme?
Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
9 Dieu entendra-t-il son cri quand la détresse viendra sur lui?
Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
10 Trouvera-t-il ses délices dans le Tout-puissant? Invoquera-t-il Dieu en tout temps?
Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
11 Je vous enseignerai comment Dieu agit, je ne cacherai pas ce qui est par-devers le Tout-puissant.
Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
12 Voici, vous-mêmes, vous l’avez tous vu: et pourquoi entretenez-vous ces vaines pensées?
Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
13 Voici quelle est, par-devers Dieu, la part de l’homme méchant et l’héritage que les violents reçoivent du Tout-puissant:
Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
14 Si ses fils se multiplient, c’est pour l’épée, et ses descendants ne sont pas rassasiés de pain.
Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
15 Ceux qui restent après lui seront enterrés dans la mort, et ses veuves ne pleureront pas.
Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
16 S’il entasse l’argent comme la poussière et se prépare des vêtements comme de la boue,
Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
17 Il se les prépare, mais le juste s’en vêtira; et l’argent, c’est l’innocent qui se le partagera.
Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
18 Il a bâti sa maison comme la teigne, comme une cabane que fait celui qui garde [les vignes].
Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
19 Il se couche riche, et il ne le refera pas; il ouvre ses yeux, et il n’est plus.
Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
20 Les frayeurs le surprennent comme des eaux; l’ouragan l’emporte de nuit;
Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
21 Le vent d’orient l’enlève, et il s’en va, et dans un tourbillon il l’emporte de son lieu.
Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
22 [Dieu] lance [ses dards] sur lui et ne l’épargne pas; il voudrait fuir loin de sa main.
Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
23 On battra des mains sur lui, et on le chassera de son lieu avec des sifflements.
Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.
